Výsledky vyhledávání

Zde najdete náměty ke hrám rozvíjejícím smysly, sebeuvědomění, motoriku. Náměty jsou rozděleny podle věků, kdy by dítě mělo přibližně jednotlivé motorické mezníky dosáhnout. Klidně se ale podívejte i na dřívější období a náměty. Náměty a náročnost aktivit vyberte vždy takové, které jsou jen o malinko těžší, než jsou současné schopnosti dítěte. Pokud vybereme cviky s vysokou náročností, určitě přeskočíme některou z vývojových fází. Dítě bude odmítat, nebo se podrobí, ale my budeme muset v další fázi hodně napravovat. ​ Můžete to porovnat s matematikou. Představte si, že dostanete o hodně těžší matematický úkol, než zvládáte. Buď to rovnou vzdáváte, odmítáte úkol udělat, nebo to uděláte podle nějakého nabízeného postupu, ale bez pochopení, proč to tak máte dělat. Pokud pak dostanete sice stejně těžký matematický úkol, ale malinko jiný, opět nebudete vědět, jak na to. Možná pak dokonce vymyslíte nějaký postup, který ale ne vždy funguje a pak se to musíte složitě odnaučit. ​ U miminka můžeme v tomto duchu uvést příklad velmi časného posazování. Dítě z této pozice bude mít radost, ale jeho páteř není na to připravená. Dítě musí do sedu samo přitáhnout, projít přes fázi polohy „na čtyřech“ a potom teprve dokáže pevně sedět. ​ Níže najdete náměty k stimulaci vývoji dítěte po trimestrech: 1. trimestr (0-3m) 2. trimestr (4-6m) 3. trimestr (7-9m) 4. trimestr (10-12m) První trimestr (0.-3. měsíc) ​ Rodiče na chování svého nedávno narozeného človíčka určitým způsobem reagují. Právě jejich reakce na životní projevy dítěte stimulují v prvních dnech a týdnech života jeho další vývoj. Hodně s dítětem mluvte, zpívejte mu a hlaďte jej. Jeden z těžkých úkolů, které má miminko v prvních třech měsících života, je naučit se vymanit ze skrčené a asymetrické polohy. Ve věku třech měsíců by miminko mělo umět ležet stabilně na zádech (nepadá do strany, i když např. vyměňujete plenku) i na břiše (při tom se podepírá o předloktí), kde pak udrží vzpřímenou hlavu několik minut. To je pro něj těžký úkol, a tak musíme dát miminku šanci „cvičit“. Proto jej často dávejte na chvilku na záda i na bříško na pevnou podložku (na zemi), aby mohlo se svým tělem experimentovat. ​ Pohybem se učíme a pro děti to platí dvojnásob. V prvních měsících trénuje dítě v poloze na břiše zvedání hlavy. Jedině pokud mu umožňujeme často ležet na břiše, postupně, do konce třetího měsíce věku, se mu podaří najít správné opěrné body a těžiště, které mu umožní zvedat hlavičku a trup od podložky. Zároveň miminko posiluje krční, zádové a břišní svalstvo, svaly ramenního pletence i svaly hýžďové. Vzpřímené držení hlavy bude základem budoucích pohybů dítěte. Pohybem se posilují primární reflexy, které stimulují mozek dítěte a jsou pak postupně vlivem získání určitého stupně volní kontroly nad specifickými funkcemi potlačovány (inhibovány). ​ Autosedačky určené pro nejmenší miminka (označované jako „skupina 0“, které se používají od narození do hmotnosti cca 10–13 kg, tzv. vajíčka) používejte pouze v autě, není vhodné miminko nechávat v autosedačce příliš dlouho, takže jej v ní nenechávejte doma, na návštěvě nebo na kočárku. ​ Když máte kolotoč nad postýlku, dávejte dítě pod tím tak, že má kolotoč přibližně nad bříškem. Pokud bude mít kolotoč (nebo cokoliv jiného zajímavého, na co bude chtít koukat) nad hlavičkou, bude muset zaklonit hlavičku, což není žádoucí, protože se nenaučí zapojovat břišní svaly a zvedat nožičky. ​ Nechte svoje dítě často ležet na bříšku bez plenek. Tlusté plenky trochu nadzvedají pánev, a tak hrozí, že dítě nenajde správné opěrné body. Těžiště by se mělo postupně posouvat směrem dolů - k stydké sponě v třetím měsíci. Nechte ležet dítě na přebalovacím pultu nebo na stole tak, aby vás vidělo do obličeje (sedněte se k němu na kolenou), dítě se bude chtít vzpřimovat a podívat se na Vás. ​ Aktivita: Ve chvíli, kdy vyměňujete miminku plenku, mu jemně foukejte na různé části tělíčka (bříško, zadeček), na plošky nohou apod. Přitom můžete nahlas jmenovat ty části těla, kam foukáte. Dítě vám sice ještě nerozumí, ale rádo poslouchá váš hlas. Aktivita: Lehněte si do polosedu, záda opřená o polštář. Dítě nechte ležet na Vašem hrudníku. Lehkým kolébáním vychylujete dítě do strany, dítě se snaží udržet rovnováhu. ​ Druhý trimestr (4.-6. měsíc) V tomto období je důležité nabídnout dětem hry ke stimulaci rovnovážného ústrojí, jako je točení, kolébání aj. Pomáháme tím inhibici některých primárních reflexů, jako je hlavně Moro reflex a Tonický labyrintový reflex (TLR). V poloze na zádech zvedá dítě ručičky již do úrovně očí a prohlíží si je. Nabídněte dítěti hmatově zajímavé hračky jako jsou kousátka s hrbolky, příjemné látky, aj. Neobklopujte dítě mnoha hračkami, stačí jen pár a nejlépe těsně mimo dosah dítěte, aby se muselo snažit na hračku dosáhnout. Na začátku pátého měsíce začíná dítě, které leží na břiše přenášet těžiště tak, aby mělo jednu ruku volnou. Motivujte dítě hračkou, kterou položíte ze strany. Ústa začínají být pro miminko v této době velice důležitá, proto si do nich strká vše, co drží v ruce. Tento proces je zcela normální, proto to dítěti nezakazujte. Pokud Vaše dítě nerado leží na břiše, můžete mu pomoct tak, že mírně nadzvednete hrudníček dítěte a zároveň zatlačíte zadeček dolů. ​ Hračky nebo závěsné kolotoče nad postýlku dávejte přibližně nad bříško dítěte, ne nad tvář. Tím byste podporovali záklon hlavičky, který není žádoucí. Zkuste ukazovat zrakově zajímavou hračku trochu ze strany zrakového pole dítěte, tím ho motivujete, aby se na ni podívalo. Pak pomalu posouvejte hračku na druhou stranu, dítě by mělo otáčet hlavičku za hračkou a sledovat ji očima. V šestém měsíci, když dítěti ukážeme hračku ze strany, bude mít motivaci se otočit na bok. Když chcete pomoct dítěti s otáčením na bok, pokrčte mu jednu nožku a druhou natáhněte. Pokrčenou nohu pak přeneste přes střední linii trupu na druhou stranu, zbytek trupu se otočí za nohou. ​ Ušijte nebo kupte ponožku s chrastítkem. Pokaždé, co dítě pohne nožičkou, uslyší zvuk chrastítka. Dítě bude chtít nožku chytit a dávat do pusy. Když dítě leží na zádech, dávejte mu malý gymnastický míč (tzv. overball) na hraní. Uvidíte, že se bude snažit „chytit“ overball ručičkami i nožičkami a krásně tak posiluje břišní svaly. Pokud při tom bude dítě (skoro) nahé, zlepší se mu i vnímání těla. Aktivita: Baby masáž je technika jemného dotyku, který dítěti dodává pocit tepla, jistoty a lásky. Také prohlubuje pocit vzájemné důvěry a porozumění ve vztahu mezi maminkou a dítětem. Podporuje ale i celkový vývoj dítěte. Dokáže vyvolat hluboké pozitivní fyzické a psychické změny, zlepší vnímání těla. Použijte aromaterapeutické oleje a užijte si tuto chvilku spolu. ​ Aktivita: Položte dítě na velký gymnastický míč (tzv. overball), buď na břiše nebo na zádech a pomalu s ním houpejte. Třetí trimestr, 7.-9. měsíc Sedmiměsíční dítě se již otáčí z bříška na záda a osahává zvednuté nožky. Také si hraje s dvěmi hračkami najednou. ​ Můžete ho držet v pase a zvednout vysoko nad Vaší hlavou, určitě se mu to bude líbit. Pokud máte kluzkou podlahu, dejte tam na pár měsíců koberec, aby se dítě mohlo začít kvalitně plazit a později lézt. Pokud nechcete nebo nemůžete dát na zemi koberec, sundejte dítěti ponožky, aby mu alespoň nožička neklouzala. V tomto období mu určitě nedávejte tuhé boty. Při plazení musí dítě opřít palec nohy, aby mohlo dobře odrazit. Tím je podpořen i vývoj nožní klenby. Neposaďte dítě pasivně, určitě se to brzy naučí samo. ​ Dítě je na zádech čím dále méně, většinou pouze ve spánku. Ze zad se okamžitě přetáčí na bříško, po kterém se plazí, z této polohy se samo umí dostat na čtyři (houpe se), postupně začíná lézt po čtyřech. Zpočátku je lezení o široké bázi, která se s postupujícím vývojem postupně zužuje. Dítě se začíná samo posazovat přes šikmý sed. U opory se umí dostat do vzpřímeného kleku. Udrží se ve stoji, pokud se drží např. ohrádky. ​ Dávejte hračky mírně mimo dosah dítěte, aby mělo chuť zkoušet se dostat k hračce. Lehněte si občas na zem k miminku, pokud budete na zemi s ním, bude určitě aktivnější a spokojenější. ​ Podpořte dítě, aby zvedalo ručičky, hlavičku i nožičky nahoru v poloze na břiše (pivotovalo). Můžete ho držet v pase, pod bříškem a zvednout vysoko nad Vaší hlavou, urči tě se mu to bude líbit. ​ Aktivita: Cvičit můžete spolu s dítětem. Lehněte si na záda, přitáhněte svoje pokrčené nohy směrem k bříšku a miminko položte na svoje holeně. Houpejte dítě tak, že pohybujete holení směrem nahoru a dolů nebo se zhoupněte do sedu a zpět. Vaše miminko bude nadšené a vy posilujete stehenní svaly a bříško. ​ Aktivita: cvičte s dítětem otáčení. Dítě leží na zádech. Natáhněte jednu nožku, na straně, na kterou budete dítě otáčet. Druhou nožku uchopte pod kolenem, dítě tím nožku pokrčí. Pokrčenou nožku veďte obloukem přes bříško na druhou stranu. Trup bude následovat a dítě se přetočí. ​ Čtvrtý trimestr, 10.-12. měsíc Od desátého měsíce od narození dítěte se vývoj trošku zpomalí. Tělo se začíná fyzicky a psychicky připravovat na první krůčky a samotnou chůzi. ​ Děti začínají prozkoumávat okolí a jsou velmi rychlé. Důležité je ochránit je před nevhodnými místy, kam by se mohly dostat a ublížit si, např. zásuvky, rohy nábytků nebo stolů či schodiště. Vyzkoušejte si sami lézt po čtyřech a hned uvidíte, co je dobré schovat do skříní nebo vyhodit. ​ Povzbuďte dítě, aby něco zkoušelo, objevovalo a při tom mu můžete ukázat, jak nejlépe postupovat, kam dát kolínko, kde se chytit. Kdybychom jen z povzdálí pokřikovali, aby dávalo pozor a ať tam nechodí, nezíská tolik potřebných pohybových a rozumových schopností. Musíme ale zároveň zajistit bezpečnost. ​ Nadále podporujte své dítě, aby lezlo. Lezení poskytuje úžasný trénink na posílení hlubokých svalů trupů (HSS), na koordinaci pohybů, na zlepšení spolupráce mozkových hemisfér, na koordinace ruka - oko, atd. Ušetříte si mnohé starosti ve školním věku! ​ Necvičte chůzi s dítětem vedením za ruce, tím dojde spíš k stagnaci vlastního iniciativy a tak i vývoje dítěte. Navíc pokud dítě vedete za ruce nad jeho hlavičkou, nabouráte rovnováhu dítěte, podpoříte nežádoucí prohnutí v bederní páteře dítěte a chůzi po špičkách. Navíc budou bolet záda i vás. ​ Některé děti začnou chodit už před rokem, ale je zcela normální, když děti začnou samostatně chodit až v 18 měsíců. Nepoužívejte chodítka! Není spěch, chůzi se jednou určitě naučí, hlavně ať lezou! ​ Buďte už v tomto věku důslední. „Ne“ nebo „nesmíš“ opravdu znamená ne. Uvidíte, že po chvilce si pokyn uvědomuje a můžete odklonit jeho pozornost jinam. Vytvoříte tak bezpečné prostředí pro objevování. Ví, co se nesmí, a nebude dezorientováno, když někdy „ne“ znamená ne, a jindy „no, tak jo, hlavně neplakej“. ​ Hračky by měly podporovat motoriku a smysly dítěte, např. různé stavebnice, puzzle, knížky aj. Na zahradu je možné dítěti pořídit pískoviště, houpačku nebo tatrovku či kočárek pro panenky. K pomáhání rodičům s úklidem v domácnosti je možno koupit dětský smeták, lopatku, vysavač nebo pro holčičky malou kuchyňku. ​ Zahrajte si na honěnou, na schovávanou, na chytanou (na babu), bububu, a pohybové básničky – např. vařila myšička kašičku. Dítě Vám může podávat hračky a vy můžete přitom předmět pojmenovat. Zpívejte nebo použijte pohybové básničky – např. Brambora, Dobrý den, aj.. Ukažte dítěti, jak se staví komín z kostek. Pořiďte krabici, ze které může vytahovat předměty nebo je naopak zase „uklidit“. I navlékání kroužků na tyč je v tomto věku oblíbené. Aktivita: Posaďte dítě na klín, rozkročmo zády ke sobě. Uchopte dítě za pánev a kolébáním pánve do stran vychylujte dítě z rovnováhy. Dítě se bude snažit udržet vzpřímené postavení. Místo na klíně můžete posadit dítě také na válec (podlouhlý gymnastický balón). Pozor ale, aby pak mohlo našlapovat na celou plosku nohou, nejen na špičku. ​ Aktivita: Posaďte se s nataženýma nohama na zemi. Dítě postavte na svá stehna a držte ho za pánev. Jemnými výkyvy můžete vychylovat pánev dítěte, nebo můžete vychylovat dítě tak, že mírně nadzvednete střídavě svoji nohu. Pánev držte pevně. Dítě se bude snažit udržet rovnováhu. ​ Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD. 27.4.2022 Hlavní zdroje:​ Volemanová, Marja. 2019. Primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování u dětí. 2. rozšířené vydání. Statenice : INVTS, 2019. 978-80-907369-0-0 Kleplová, Věra; Pilná, Dobromila (2007).Našemu sluníčku. Praha: Anag. ISBN 978-80-7263-357-9

Primární reflexy jsou klíčovým prvkem raného vývoje dítěte. Slouží k přežití novorozence a aktivují základní pohyby, které mozek dále využívá pro vývoj volní kontroly nad tělem. Díky jejich působení se postupně aktivují vyšší mozkové struktury, které umožňují dítěti lépe zpracovávat zrakové a sluchové vjemy, vnímat rovnováhu a prostor, rozvíjet motoriku, koordinaci ruka-oko, řeč i sociální komunikaci. Během prvního roku života (zejména mezi 6. až 12. měsícem) by mělo docházet k jejich spontánní inhibici. Pokud k tomu nedojde, zůstávají aktivní i v předškolním nebo školním věku, což negativně ovlivňuje schopnosti dítěte učit se, soustředit, samostatně fungovat i zapojit se do kolektivu. Mezi typické příznaky přetrvávajících reflexů patří poruchy rovnováhy, oslabená hrubá a jemná motorika, nesprávné držení těla, nekoordinované pohyby, potíže s výslovností, zrakovým sledováním, čtením a psaním, hyperaktivita či extrémní citlivost na podněty. Často se objevuje i pomočování, cucání palce, problém s orientací v prostoru, slabá koncentrace či přecitlivělost na změny. Ve školním prostředí se pak obvykle řeší důsledky – například poruchy čtení nebo chování – místo toho, aby se hledala jejich vývojová příčina. Mají však děti opravdu dostatečný neurovývojový základ, aby se mohly učit? Přetrvávající reflexy a jejich vliv na chování a učení Dítě se rodí s tzv. primárními reflexy  – automatickými, geneticky danými pohybovými vzorci, které slouží k přežití a zároveň aktivují vývoj centrální nervové soustavy. V průběhu prvního roku života by měly být tyto reflexy postupně inhibovány  (potlačeny) zráním vyšších mozkových struktur. Pokud však tento proces neproběhne správně, mohou reflexy přetrvávat i ve školním věku a výrazně komplikovat běžné každodenní činnosti – psaní, čtení, soustředění, řeč, ale i sociální adaptaci. Níže jsou podrobněji popsány tři reflexy, které se v praxi ukazují jako nejčastěji přetrvávající a nejvýznamněji ovlivňující školní dovednosti: Tonický labyrintový reflex (TLR) Hrubá motorika je TLR velmi ovlivněna. Novorozenci mají nad svými tělesnými pohyby jen nepatrnou volní kontrolu, každý pohyb hlavy je spojen s reflexní odpovědí. Jsou to pohyby holokinetické (pohyby celým tělem). Během několika prvních týdnů života začínají děti ovládat svaly krku a hlavy. Potom se dítě postupně naučí ovládat svalový tonus také v kefalokaudálním směru, tzn. postupně od hlavy, přes horní polovinu těla, dolní polovinu těla až k patě. Tím se dítě naučí kontrolovat polohy hlavy vůči tělu. Tato schopnost je nezbytná pro pozdější udržení rovnováhy, vzpřímený postoj a koordinaci. Tomuto procesu pomáhá právě Tonický labyrintový reflex. Dříve než může dítě získat kontrolu nad zbytkem těla, musí se naučit ovládat hlavu. Později se vyvíjí nezávislé pohyby hlavy a končetin, včetně schopnosti překročit „střed těla“ končetinami, což je nezbytné pro křížové pohyby. Dítě se také musí naučit pohybovat hlavou dopředu a dozadu bez toho, aby to vyvolalo reflexní pohyb končetin. Primární reflexy vyvolávají pohyby a tyto opakované pohyby pomáhají posilovat nervová spojení mezi tělem a mozkem, dítě postupně získá kontrolu nad držením těla, rozvine sílu a koordinaci, posílí vývoj rovnováhy, pohyblivosti, zraku, sluchu, řeči, schopnosti učení a komunikace. Dovednosti, které tvoří komplex hrubé motoriky, jsou považovány za základ mnoha vyšších schopností souvisejících s učením a chováním. Aby se dítě dobře učilo ve škole, musí mít schopnost sedět v klidu, umět se soustředit, správně držet tužku a potřebuje řadu dobře vyvinutých očních pohybů, potřebných pro sledování psaného textu bez toho, aby přeskakovalo slova nebo řádky. S hrubou motorikou souvisí i svalový tonus. Pokud přetrvává TLR, často vzniká dysbalance (a tím vadné držení těla), kdy dochází ke změnám statiky i hybných stereotypů. Pokud TLR přetrvává více do extenze, děti mívají hypertonus (zvýšený svalový tonus), jejich svaly jsou i na dotyk pevné a tyto děti mají tendenci chodit po špičkách. Když mají radost nebo se naopak zlobí, hypertonus se ještě zvýší a „cupitají“ po špičkách, a ještě k tomu mohou začít mávat rukama. Mnohé děti trpící poruchami učení, poruchami pozornosti nebo autismem mají změněný svalový tonus. Nižší svalový tonus vidíme i u dětí, kde přetrvává TLR více do flexe. Pokud takovéto dítě při čtení sedí (takže má hlavu v mírném předklonu), ovlivňuje to jeho svalový tonus tak, že se zvýší tonus ve flexorech - po chvilce sedí s kulatými zády, podpírá si hlavu nebo dokonce si lehne na stůl. Nacházíme předsun hlavy, zvýrazněnou krční lordózu a změněnou polohu lopatek. Zvýšené napětí prsních svalů způsobí větší kyfózu hrudní páteře (kulatá záda) a předsunuté držení ramen (tzv. knoflíkovitá ramena). Takové děti mají také „vyvalené bříško“, chabé břišní svaly a větší lordózu bederní páteře. TLR tedy ovlivňuje jak držení těla, tak i hlavy. Dýchání může být tím ztíženo a hladina kyslíku v krvi může být tím snížena. To může způsobovat nesprávné fungování mozku, protože mozek ke svému správnému fungování potřebuje dostatek kyslíku. Přetrvávající TLR zhoršuje koncentraci tím, že každý pohyb hlavy nahoru či dolů způsobuje pokrčování nebo natahování horních a dolních končetin. Koncentrovat se například na čtení textu je pak velice složité. Stejně tak opisování textu z tabule je velmi obtížné, protože je při této činnosti potřeba, aby se hlava střídavě předklonila a zaklonila, což způsobuje reflexivní natahování a pokrčování horních a dolních končetin. Děti s přetrvávajícím TLR se neustále zabývají fyzickými aktivitami, které jiné děti dělají nevědomě, a proto jsou rychleji unavené. Na konci vyučovací hodiny kvůli tomu tyto děti leží obličejem na stole nebo si rukou podpírají hlavu. Děti s přetrvávajícím TLR budou ve třídě nervózní, neklidné, „omotají si nohy kolem noh židle“, sednou si na paty, nebo udělají cokoliv jiného, aby zafixovaly nohy. Jako reakci na reflexní natahování dolních končetin často balancují na zadních nohách od židle- „houpají se na židli“, nebo si stoupnou. Nižší svalový tonus neboli hypotonické svaly jsou v klidovém stavu delší než obvykle, což způsobuje zvýšenou pružnost a nižší stabilitu kloubů a tím mají tyto děti méně stabilní postoj, menší sílu, horší vytrvalost nedostatečnou propriocepci. Propriocepce (propriorecepce) je schopnost nervového systému vnímat polohu těla (není potřeba pohyb). Propriocepce je nezbytná pro správnou koordinaci pohybu, registraci změny polohy těla, svalový tonus, průběh některých reflexů atd. Špatná informace z jednoho ze zdrojů (tzn. jak ze smyslových orgánů, tak i z proprioceptorů) ovlivňuje i ostatní smyslové orgány. Některé děti, které mají málo informací z proprioceptorů, se potřebují neustále pohybovat, aby vykompenzovali nedostatek propriocepce kinestezií (kinestezie je soubor pocitů umožňujících vnímání pohybu). Miminka i větší děti se špatnou propriocepcí často potřebují být pevně drženy, objímány a potřebují fyzický kontakt při usínání a spaní (spí, jen když je přitulené k matce). Důležitá složka kinestézie je kinestetická paměť, což znamená učení se pozicím a sekvence změn v těchto pozicích pro opakovaný, rutinní pohyb. Pokud se při provádění určité aktivity můžeme spolehnout na kinestetickou paměť, pak můžeme zároveň zaměřit svou pozornost na další aspekty našeho prostředí nebo na další úkoly. Například psaní bychom měli mít uložené v kinestetické paměti. Jedním z nejsložitějších úkolů pro kinestetickou paměť je lidská řeč. Typické projevy přetrvávajícího TLR: obtíže s udržením vzpřímené pozice při sezení, opírání hlavy o ruku, lehání si na lavici, potíže se soustředěním a svalová únava, kulatá záda, předsunutá hlava, vadné držení těla, poruchy dýchání (zhoršené okysličení mozku), potíže s opisem z tabule (každý pohyb hlavy narušuje stabilitu těla), zvýšená úrazovost nebo nerovnováha. Děti s přetrvávajícím TLR se často „vrtí“, balancují na zadních nohách židle nebo si sedají na nohy, protože se snaží tělo nějak stabilizovat. Druhým důležitým primárním reflexem je asymetrický tonický šíjový reflex (ATŠR), který je aktivován, když otáčíme hlavu dítěte na jednu nebo na druhou stranu. Tam, kam otočíme hlavu, se paže i noha natahují, zatím co druhá paže i noha se naopak skrčí (u miminka tomu říkáme poloha šermíře). U dítěte s aktivním ATŠR je tělo rozděleno jakoby na dvě poloviny – na pravou a levou, přičemž spolupráce mezi oběma polovinami je minimální a „překročit“ pomyslnou střední čáru těla je velice těžké. Proto, kdybychom například chtěli na dítěti s přetrvávajícím ATŠR, aby hračku, kterou má v pravé ruce, položilo na levou stranu stolu, pravděpodobně přenese pravou ruku na střed těla, tam přehodí hračku do levé ruky, a teprve pomocí této druhé ruky položí hračku na stůl (že by mohlo pravou rukou položit hračku rovnou na levou stranu stolu, jej ani nenapadne). Takovéto dítě také většinou není schopné provést plynulý kontralaterální pohyb, a tak se často tyto děti např. neplazí nebo nelezou. Lezení a plazení je ale velice důležité pro vývoj správné koordinace ruka - oko a správné integrace vestibulární informace s informacemi z ostatních smyslových orgánů. Během fáze lezení se také stimuluje myelinizace v CNS, a to hlavně corpus callosum. Přetrvávající ATŠR způsobuje proto horší spolupráci mozkových hemisfér. U těchto dětí nastávají problémy při psaní, protože pokaždé, když dítě musí lehce otočit hlavu na stranu (když chce např. psát na pravé straně papíru, musí i otočit hlavu na tuto stranu), aktivuje se ATŠR – což způsobí, že paže na straně, kam je otočena hlava se natahuje a prsty mají snahu se otevřít. Držet tužku správně je pak velice namáhavé – dochází k horšímu držení tužky, které bývá křečovité. Také dochází k tomu, že dítě píše jakoby postupně nahoru, „nedrží řádek“ (ve snaze toto kompenzovat může dítě chtít otáčet stránku až o 90°). U těchto dětí bývají neklidné i oční pohyby, hlavně v horizontálním směru. Pokud chceme, aby dítě očima sledovalo předmět, kterým před ním pohybujeme v horizontálním směru, často vidíme lehké váhání, když musí očima „překročit“ pomyslnou střední čáru těla. Tento faktor může způsobovat problémy se čtením. Typické projevy přetrvávajícího ATŠR: potíže při překračování středové čáry (např. pravá ruka neumí pracovat na levé straně papíru), křečovité držení tužky, špatná koordinace ruky a oka, nestabilní oční pohyby v horizontální rovině – potíže se sledováním řádků, Někdy přeskakují vývojové fáze v batolecím věku, jako je plazení a lezení. Dále se v tomto článku budu ještě zabývat Moro reflexem, který je v době fyziologického trvání důležitý tím, že pomáhá ve vývoji dýchacího mechanismu (in utero), zjednodušuje první nádech, otevře dýchací cesty pří hrozícím se zadušení, a tedy pomáhá dítěti přežít. Bezbranné dítě reaguje na nepříjemné stimuly (bolest, nejistota, hlad) Moro reflexem, začne brečet a přitáhne pozornost dospělého. V základní formě by ale měl být inhibován do 2. – 4. měsíce života a nahrazen vyspělým Strauss reflexem. Pokud Moro reflex není inhibován, je dítě přecitlivělé na (některé) senzorické stimuly, a proto na ně reaguje příliš silně. Nečekaný zvuk, světlo, pohyb, změna polohy nebo rovnováhy může u tohoto dítěte zaktivovat Moro reflex, a tím bude dítě neustále „ve střehu“. Při aktivaci tohoto reflexu se stimuluje i produkce adrenalinu a kortisolu (tyto hormony se také někdy nazývají stresové hormony), kvůli těmto hormonům se u dítěte zvětší reaktibilita a sensitivita. Zvýšené množství adrenalinu způsobuje hyperaktivitu, agresivitu a potřebu ovlivnit dění kolem sebe. Kortisol ovlivňuje hladinu krevního cukru. Nízká hladina krevního cukru způsobuje iracionální chování. Děti s přetrvávajícím Moro reflexem vnímají všechny vjemy stejně silně, nedokážou proto „odfiltrovat“ méně důležité vjemy a jsou v důsledku toho přetížené. Dítě se zajímá o všechno co se děje okolo, oči se pohybují za každým stimulem, který se dostane do jejich periferního zrakového pole, kouká všude „kde co lítá“. V senzorické integraci se nazývá tento jev porucha senzorické modulace, přičemž děti s takovouto indikací mohou být buď hyperreaktivní, hyporeaktivní, „hledači smyslových stimulů“ nebo se uvedené stavy střídají. Typické projevy přetrvávajícího Moro reflexu: zvýšená citlivost na zvuk, světlo, dotek či pohyb, hyperreaktivita, úlekové reakce, potíže s adaptací na změny (nové prostředí, pravidla), nízký práh frustrace, impulzivita, přehnané emoce, neklidné oči – dítě sleduje každý pohyb v periferním poli, časté střídání pozornosti (porucha senzorické modulace), poruchy spánku nebo noční buzení. tyto děti působí dojmem, že „všechno vidí a slyší“, ale nejsou schopny selektovat důležité podněty. V kolektivu bývají unavené, přestimulované, podrážděné. Neuro-vývojová stimulace Neuro-vývojová stimulace je komplexní metodika, která kombinuje: cílené cvičení na inhibici primárních reflexů, rozvoj senzorické integrace (vestibulární, taktilní, sluchové), podporu dílčích funkcí (vizuální a sluchové vnímání, serialita, intermodalita), zapojení principů fyzioterapie a vývojové kineziologie, spolupráci s optometristy (v případě potřeby vizuálního screeningu). Program NVS vychází z přirozené vývojové posloupnosti (kraniokaudální směr – od hlavy k patě). Základ tvoří jednoduché pohybové vzorce, které napodobují reflexní pohyby, čímž dávají mozku druhou šanci ke správnému vývoji kontroly nad tělem. Využití NVS v praxi: Individuálně i skupinově Individuální terapie  probíhá přibližně každých 6–8 týdnů, kdy se dítě s rodičem naučí novou sérii cviků. Ty pak provádí doma denně. Skupinová forma  je vhodná zejména do mateřských škol a 1.–2. tříd základních škol. Cviky jsou přizpůsobeny tak, aby byly proveditelné i v kolektivu a nenarušovaly běžný režim třídy. Velkou výhodou je, že NVS může být využívána i preventivně. Neoddělujeme „problémové“ děti od ostatních – cvičí celá třída. Tím se podpoří i děti s lehkými obtížemi, které by jinak mohly být přehlédnuty. Cvičení navíc posilují hluboký stabilizační systém páteře (HSSP), čímž pomáhají nejen k lepšímu držení těla, ale i ke zvýšení pozornosti a snížení únavy. NVS jako nástroj inkluze Inkluzivní vzdělávání klade důraz na to, aby všechny děti – bez ohledu na výchozí obtíže – měly právo na vzdělávání ve svém přirozeném prostředí. Neuro-vývojová stimulace nabízí praktický a efektivní nástroj, jak toho dosáhnout. Pomáhá posílit základy učení a chování, a tím přispívá ke snižování počtu dětí, které potřebují speciální podpůrná opatření. Umožňuje lepší zapojení všech žáků do výuky, zvyšuje jejich sebevědomí a zlepšuje celkovou atmosféru ve třídě. Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD. 7.7.2025 VOLEMANOVÁ, M. (2017) Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi jako nástroj k inkluzi. Integrace a inkluze ve školní praxi, ročník IV, číslo 9, květen 2017. ISSN 2336-1212

Neuro-vývojová stimulace (NVS Pohybem se učíme®) je ucelený program k inhibici primárních reflexů. Testy i cviky vychází z psychomotorického vývoje dítěte a jsou přizpůsobeny tak, aby mohly být dobře používány i pro větší skupiny dětí. S Neuro-vývojovou stimulací mohou pracovat odborníci, jako jsou logopedi, psychologové, pedagogové a speciální pedagogové poté, co úspěšně absolvují úvodní teoretický kurz a pokračovací praktický kurz Neuro-vývojové stimulace NVS Pohybem se učíme®. Program je rozdělen do 30 týdnů, ale je možné podle potřeby cviky cvičit déle. Cviky se dělají každý (školní) den, přibližně 5–10 minut (například před začátkem učení). Program NVS je použitelný pro celé třídy, nejen pro děti se zjevnými problémy učení. Je prospěšný i pro děti, které sice zvládají školní práci a tudíž nejsou rozpoznány jako děti s přetrvávajícími primárními reflexy nebo zhoršenou senzorickou integrací, ale přesto i ony mají užitek z cvičení. Pokud dítě nemá přetrvávající primární reflexy, není možné reflexy opět vybavit cvičením! Cviky ale automaticky posílí hluboký stabilizační systém, což je dobré pro každého, i pro děti bez potíží. Cviky jsou různé, od jednoduchého zvedání hlavy až po lezení a používání všech částí těla najednou. Cviky se dělají plynulým a kontrolovaným způsobem. Cviky často napodobují pohybové vzorce dvou až devítiměsíčního dítěte, které jsou základem pro všechny další cílené pohyby, jako jsou například pohyby jemné motoriky. Hodně cviků se provádí vleže na zemi, což pomáhá při rozvoji správného držení hlavy a těla, protože to je základ pro správné držení těla v pozdějším věku. Cvičením se zlepší schopnost používání a rozlišování levé a pravé strany těla, stejně tak i horní a dolní části těla (což je základní předpoklad pro správnou koordinaci). Mezi nejdůležitější principy NVS patří to, že u dětí nejdříve začínáme rozvíjet rovnováhu a kombinujeme inhibici primárních reflexů se zlepšením senzorické integrace, a až později přidáváme další dovednosti. Dalším důležitým principem je to, že NVS využívá přirozený kraniokaudální směr vývoje, to znamená směr od hlavy dolů. Bez toho, abychom správně drželi hlavu, se správně nevyvinou ani další pohybové stereotypy. Cviky se musí dělat v určitém pořadí. Až se všechny děti naučí cviky provádět zcela automaticky, může skupina pokračovat dalšími cviky. Cviky se cvičí co nejpřesněji. Čím jsou ale děti mladší, můžeme cviky provádět dynamičtěji (rychleji). Každý den se (většinou) cvičí jeden cvik na rovnováhu anebo bodymap, pak jeden cvik na primární reflexy vleže na břiše, jeden na zádech a poslední cvik je na zklidnění nebo na posílení integrace senzorických funkcí. Je ale nutné zdůraznit, že tento program trvá 9 –12 měsíců. Každý (školní) den se cvičí cca 10 minut. Pokud se necvičí denně, výsledky nebudou tak uspokojivé. Neuro-vývojová stimulaci poskytují odborníci jako jsou logopedi, speciální pedagogové, pedagogové, psychologové, fyzioterapeuti a další, které absolvovali kurzy u Institutu neuro-vývojové terapie a stimulace. V současné době (2021) absolvovalo kurzy NVS již více než 600 odborníků. Jako garance kvality poskytovaných služeb byla také navíc vytvořena certifikovaná centra NVS. Seznam certifikovaných pracovišť najdete na stránkách www.cortexacademy.eu/certifikovana-pracoviste Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD. 27.4.2022

Články a kurzy NVS a poradenství k přetrvávajícím primárním reflexům. Pomáháme rodičům i odborníkům podporovat vývoj dětí pomocí Neuro-vývojové stimulace. Neuro-vývojová stimulace (NVS/NDS) & primární reflexy Správný vývoj dítěte díky Neuro-vývojové stimulaci Vítejte na stránkách Cortex Academy Cortex Academy má za cíl rozšířit povědomí o Neuro-vývojové stimulaci, především pak o symptomech a inhibici přetrvávajících primárních reflexů, dále též publikační činnost pro odbornou veřejnost, rodiče dětí s problémy učení anebo chování a další zájemce. Cortex Academy zastřešuje: Informace o vývoji dítěte od miminka až do puberty, a to nejen o přetrvávajících primárních reflexech a poruchách učení, ale také rady jak vývoj dítěte podpořit, dále kurzy a přednášky pro širokou veřejnost Kurzy Neuro-vývojové stimulace NVS Pohybem se učíme i další kurzy a přednášky pro odborníky E-shop , kde najdete zejména publikace pro odborníky i širokou veřejnost. Absolventi kurzů mohou v e-shopu koupit také pomůcky (např. karty NVS a motivační tabulky) a prodloužit svoje předplatné do uzavřené části webu, kde najdou další aktualizované informace, aby se jim dobře pracovalo s Neuro-vývojovou stimulací. V sekci Cortex Help najdete informace a kontakty na poradnu se zaměřením na inhibici primárních reflexů Seznam certifikovaných pracovišť NVS obsahuje kontakty na další odborníky, kteří se zabývají Neuro-vývojovou stimulací Kam pokračovat dál na těchto stránkách Vyberte si, jaké informace vás zajímají: Pro odborníky Pro rodiče Poradenství E-shop

Pokračovací kurz NVS ještě prohloubí pochopení teorie i praxe neuro-vývojové stimulace. Kurz je dvoudenní a probíhá prezenční formou. Pro odborníky Kurzy pro odborníky Úvodní kurz NVS Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme® pro MŠ Supervize NVS Pohybem se učíme ® Prohlubovací Kurz NVS-Oční pohyby Online konference NVS 2025 Hodnocení kurzů Neuro-vývojová stimulace Přetrvávající primární reflexy NVS Pohybem se učíme ® NVS Pohybem se rozvíjíme® CortexApp Publikace Společnost INVTS s.r.o. Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme ® Dvoudenní kurz Neuro-vývojové stimulace NVS Pohybem se učíme® je zaměřen na prohloubení teorie Neuro-vývojové stimulace a zejména na provádění testů a procvičování jednotlivých aktivit a cviků. Kurz je veden zážitkovou formou a vše si prakticky vyzkoušíte. Tento kurz je určen především pro pedagogy a další odborníky pracující s dětmi s poruchami učení a chování (logopedi, ergoterapeuti, fyzioterapeuti, lékaře, psychologové aj). Kurz ale může absolvovat kdokoliv po absolvování úvodního kurzu. Náplň kurzu prohloubení chápání teorie NVS, vzájemné závislosti a interakce senzomotorických systémů – hierarchie, vzájemné ovlivňování systémů senzomotorické systémy (hmat, vestibulární systém, propriocepce) – základní kameny učení testy na přetrvávající primární reflexy jak zlepšit senzoricko-senzitivní integraci: hry a aktivity na zlepšení rovnováhy hry a aktivity na zlepšení hmatu hry a aktivity na zlepšení propriocepce hry a aktivity na zlepšení čichu, sluchové a zrakové diferenciace podrobný rozbor a procvičení všech cviků, které jsou obsaženy v metodice NVS Lektorka: PhDr. Marja Volemanová, PhD. Kurz je dvoudenní a probíhá prezenční formou . První den je od 9 do 17 hodin, druhý den od 8 do 13 hodin. Účastnický poplatek je 12400 Kč (včetně DPH) (V případě, že pořádáme kurz u Vás ve Vašich prostorách, na ceně se domluvíme individuálně). V ceně pokračovacího kurzu Neuro-vývojové stimulace jsou zahrnuta tištěná skripta. Minimální počet účastníků je 12, maximální cca 20. Účastníci obdrží osvědčení o absolvování kurzu. Plánované kurzy v roce 2025 2.-3.1.2025 Kurz pro MŠ Velké Přílepy (uzavřená skupina) 16.-17.1.2025 -obsazeno 5.-6.2.2025 Kurz pro MŠ Chrudim (uzavřená skupina) 27.-28.2.2025- obsazeno 3.-4.4.2025- obsazeno 15.-16.5.2025- obsazeno 5.-6.6.2025- obsazeno 31.7.-1.8.2025- obsazeno 25.-26.9.2025- obsazeno 23.-24.10.2025- obsazeno 13.-14.11.2025- obsazeno 11.-12.12.2025- obsazeno Plánované kurzy v roce 20256 15.-16.1.2026- Kurz pro Ostravskou univerzitu 22.-23.1.2026- Přihlašování začne na konci listopadu 12.-13.2.2026- Kurz pro PPP Vysočina 19.-20.2.2026 19.-20.3.2026 Nadcházející události Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® pro absolventy úvodního kurzu 15.-16.1.2026 Pro Ostravskou Univerzitu čt 15. 1. Ostrava Více Již obsazen Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® pro absolventy úvodního kurzu 22.-23.1.2026 čt 22. 1. Horoměřice Více Přihlásit se Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® pro PPP Vysočina čt 12. 2. PPP Vysočina Více Již obsazen

V tomto prohlubovacím on-line kurzu se podrobně zaměříme na primární reflexy, které hrají klíčovou roli ve vývoji dítěte. Pro odborníky Kurzy pro odborníky Úvodní kurz NVS Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme® pro MŠ Supervize NVS Pohybem se učíme ® Prohlubovací Kurz NVS-Oční pohyby Online konference NVS 2025 Hodnocení kurzů Neuro-vývojová stimulace Přetrvávající primární reflexy NVS Pohybem se učíme ® NVS Pohybem se rozvíjíme® CortexApp Publikace Společnost INVTS s.r.o. Prohlubovací kurz NVS Pohybem se učíme® - Oční pohyby V tomto prohlubovacím kurzu se podrobně zaměříme na primární reflexy, které hrají klíčovou roli ve vývoji dítěte. Tyto reflexy jsou zásadní pro stimulaci vývoje mozku a vytváření důležitých neuronových spojení, což umožňuje dítěti adekvátně reagovat na zrakové podněty a připravuje základy pro budoucí učení. Budeme se věnovat tomu, jak se dítě učí koordinovat oční svaly, aby mohlo správně fixovat zrak, zaostřovat, konvergovat a sledovat předměty očima. Tyto dovednosti jsou základní pro efektivní zpracování vizuálních informací. Dále ukážeme, jak pochopení těchto procesů může pomoci při práci s dětmi se specifickými potřebami, jako jsou poruchy učení nebo pozornosti, a proč je důležitá mezioborová spolupráce. Výuková látka je prezentována prostřednictvím textových materiálů a video-přednášek, přičemž k dispozici jsou také skripta ve formátu PDF, která jsou přizpůsobena online výuce. Tento vzdělávací kurz je určen odborníkům z různých oborů, které již absolvovali úvodní kurz NVS a pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® s cílem poskytnout ucelený přehled o problematice vývojových aspektů zrakového vnímání. Součástí kurzu jsou také praktické cviky, které lze efektivně implementovat do programu NVS Pohybem se učíme®. Náplň kurzu: Systém péče v ČR Trocha anatomie- oko, centrální oddíl senzorického systému a okohybné svaly Nejčastější poruchy zraku Jak primární reflexy ovlivní oční pohyby Zraková hygiena „Kuchařka“, aneb jak a kdy správně cvičit oční pohyby v rámci NVS Pohybem se učíme® Časová dotace: 10 hodin. Lektorka: PhDr. Marja Volemanová, PhD. Účastnický poplatek je ve výši 2600 Kč (včetně DPH) Účastníci obdrží osvědčení o absolvování kurzu. Vstup do on-line programu Kurz oční pohyby 2 600 Kč Kč 2 600 Platit kartou hned Po kliknutí na tlačítko "Vybrat" prosím zadejte heslo "nvsjeradost" a pokračujte registrací a platbou platební kartou. Potřebuješ objednat kurz na fakturu, nebo potřebuješ platit v EUR? Použij prosím tlačítko níže. Po zaplacení mi ale nezapomeň napsat, protože Tě musím do kurzu přidat ručně. Pokud se přihlásíš přes první odkaz, získáš přístup ihned. 😊 Objednat kurz na fakturu Vybrané reference účastníků kurzu Klára Jabůrková Marjo, děkuji za krásný kurz, hned ho uvádím do praxe! Je svělé, že teď děti nemusí čekat na rozcvičování očních pohybů tak dlouho (ono to přece jen zabere čas, než se dopracujeme k inhibici ATŠR). Dana Stará Děkuji za krásný kurz. Opět jsem si uvědomila, jak je lidské tělo úžasné. A jak je užasné cvičení NVS s dětmi. Andrea Nezbedová Moc děkuji za úžasný kurz, který byl skvěle propojen s teorií, praxí, videa, skripta, pomůcky. Plnila jsem ho asi měsíc, ale potřebovala jsem si informace zažít, zpracovat. Krásný den. Miroslava Foltýnková Prostřednictvím tohoto kurzu jsem si prohloubila znalosti o očních pohybech, o tom, jak můžeme dětem podpořit při zlepšování jejich nedostatků ve čtení. Samozřejmě to vše při cvicích na inhibici primárních reflexů. Cviky jsou dle názvů dobře zapamatovatelné a videa pomáhají k lepšímu pochopení provedení úkolů. Za kurz moc děkuji. Jana Hunáková Marjo, moc se mi líbilo jak byly jednotlivé části sestaveny. Text + video. I kontrolní otázky byly fajn, nic složitého, ale udržovaly ve střehu. Plus materiály ke stažení. Děkuji Eva Zikmundová Pro mě jako zrakového terapeuta byl kurz doplňující, spoustu cviků znám ve stejné nebo jiné obměně. Přínosné, skvělé materiály podpůrné. Děkuji. Tereza Debnárová Kurz byl skvělým prohloubením a zpestřením nových cviků z NVS. Zpočátku jsem měla obavy ze studia anatomie, ale vše bylo jednoduše a srozumitelně vysvětleno. Díky za kurz a těším se na další novinky! Zdravím, Tereza Michala Bulířová Dobrý den, Marjo, v září minulého roku jsem si zakoupila tento kurz a průběžně sledovala videa. Bavilo mě to a některé aktivity jsem zařadila do svých ambulancí, ve kterých se věnuji senzorické integraci, nebo je předávám rodičům, aby se jim věnovali doma se svými dětmi. Kurz byl pro mě užitečný. Děkuji. Mgr. Šárka Kučerová Oceňuji srozumitelnost a propojování informací, názorná videa se cviky pro jasnou představu jejich provedení a díky tomu umožnění absolvovat kurz online.

Společně procvičíme cviky NVS Pohybem se rozvíjíme a odpovím na otázky. Podle vašich potřeb

Společně procvičíme cviky NVS Pohybem se rozvíjíme a odpovím na otázky. Podle vašich potřeb

Online konzultace pro absolventy kurzů NVS Pohybem se učíme.