Výsledky vyhledávání

Možná vás překvapí, že se v souvislosti s přetrvávajícími primárními reflexy věnujeme také nadaným dětem. Vždyť přece nadaní zvládají vše levou zadní – nebo ne? Není to tak jednoduché. Nadané děti sice často disponují nadprůměrnými schopnostmi a vysokou inteligencí, ale to neznamená, že se jich netýkají neurovývojové překážky – například přetrvávající primární reflexy. Nadaní, jsou lidé vyznačující se výrazně vysokou inteligencí, mnoha nadprůměrnými schopnostmi a kvalitativní odlišností myšlení a fungování mozku, která se projevuje rozdílným prožíváním, vnímáním, chápáním a chováním (Stehlíková, 2016). Psycholog Dalibor Špok hezky popisuje na svém webu osobnostní charakteristiky a vlastnosti nadaných lidí. Tyto projevy rozdělil do šesti oblastí: Nadměrná vzrušivost (overexcitabilita)  určitých systémů, které zpracovávají různé typy podnětů. Systémy zpracování vjemů, informací a emocí reagují u nadaných jedinců citlivěji a silněji. Vysoké kognitivní schopnosti.  Nadaní jedinci skórují v testech inteligence v nejvyšších pásmech. Typická je pro ně rychlost myšlení, hloubka analýzy i schopnost vnímat problémy z více úhlů současně. Divergence a nekonformita.  Nadaní lidé často přicházejí s originálními řešeními a názory. Díky vysokým morálním standardům a hlubokému vnímání reality bývají nezávislými a inovativními mysliteli. Vysoká perceptivita.  Nadprůměrné vnímání a zpracování podnětů může vést k mimořádné tvořivosti, ale také k přecitlivělosti na světlo, zvuky, oblečení nebo pachy. Vysoká energie a motivace.  Nadané děti mají silnou vnitřní motivaci, někdy až překotné tempo a velkou potřebu změny a výzev. Rutinní činnosti je naopak velmi vyčerpávají. Projevy přepínání mezi hyperfokusem a demotivací mohou někdy připomínat poruchy pozornosti. Emoční senzitivita.  Zvýšená emoční reaktivita může způsobovat obtíže v sociálních vztazích – například v situacích, kdy ostatní lidé intenzitu prožívání nechápou nebo podceňují. Nadání a citlivost nervového systému Nadaní jedinci se tedy vyznačují nejen intelektuálními schopnostmi, ale i specifickým způsobem vnímání světa. Psychologové, jako je Dalibor Špok nebo odbornice na nadání Jana Stehlíková, upozorňují na častý výskyt tzv. nadměrné vzrušivosti  ( overexcitability ), kterou popsal již polský psycholog Kazimierz Dąbrowski. Ta se může týkat nejen myšlení, ale i emocí, vnímání podnětů, tělesného pohybu nebo představivosti. A právě zde se otevírá otázka: Mohou být tyto projevy citlivosti a vnitřního přetížení spojeny s přetrvávajícími primárními reflexy, například Moro reflexem? Reflexy, které měly v raném vývoji již dávno odeznít, mohou u některých dětí zůstávat aktivní a komplikovat jejich senzorické zpracování nebo schopnost regulace emocí. To se může navenek projevovat jako přecitlivělost na světlo, hluk, dotek, častá únava nebo nesoustředěnost – tedy projevy, které můžeme pozorovat i u nadaných dětí. Kompenzace místo podpory Jedním z největších úskalí u nadaných dětí je jejich schopnost kompenzovat vlastní slabiny. Díky vysoké inteligenci si často samy vytvoří strategie, jak obtíže obejít. Navenek pak působí jako průměrní žáci, a nikdo nevěnuje pozornost tomu, co se děje „pod povrchem“. Zbytečně se tak stávají jakýmisi ztracenými poklady  naší společnosti (Smítková, 2017). To platí zejména u tzv. dětí s dvojí výjimečností  – dětí, které jsou zároveň nadané a zároveň mají nějaký typ specifické poruchy učení, ADHD, PAS, vývojovou dysfázii nebo jiný handicap. Jejich školní výkony bývají nevyrovnané, často nedokončují úkoly, obtížně zvládají časový tlak a silně se bojí selhání. V důsledku toho bývají mylně hodnoceni jako žáci s průměrnými schopnostmi. Když nadání maskuje potíže Přetrvávající primární reflexy mohou být jedním z faktorů, které nadané děti zatěžují, aniž by si toho okolí všimlo. Dokud zvládají školní povinnosti alespoň průměrně, nikoho obvykle nenapadne zkoumat, zda nemají vývojové obtíže, které je brzdí. Přitom kompenzace je náročný a dlouhodobě neudržitelný proces  – zvlášť ve stresu, nemoci nebo při změnách. Tyto děti pak zažívají „dobré dny“, kdy vše zvládají, a „špatné dny“, kdy se jejich potíže naplno projeví. To může mít vážný dopad na jejich sebevědomí i motivaci . Často si začnou myslet, že jejich výkony v dobrých dnech byly jen náhoda – „podvod“ – a že za něco nestojí. Vývoj mozku začíná od základů Na propojení raného vývoje nervové soustavy, primárních reflexů a kognitivního potenciálu upozorňuje i Ranko Rajović , lékař, odborník na neurovědy a autor vzdělávací metody NTC . Ve své práci zdůrazňuje, že zdravý rozvoj myšlení a inteligence začíná už v raném dětství – a klíčovou roli zde hraje i dozrávání mozku , které zahrnuje integraci primárních reflexů. Pokud tyto reflexy přetrvávají, mohou tlumit skutečný potenciál dítěte – a to platí i pro děti mimořádně nadané. Zdroje: Volemanova, M (2013 a 2019). Přetrvávající primární reflexy. Statenice: INVTS s.r.o. Stehlíková, J. (2016).   Nadané dítě a rozvoj jeho nadání . Praha: Portál. Špok, D.  (2018). Nadaní dospělí: Praktický průvodce životem s výjimečnými schopnostmi.   www.daliborspok.cz Smítková, M. (2017).   Dvojí výjimečnost: Vysoký potenciál a specifické poruchy učení. Silverman, L. K. (2008).   Giftedness 101 . New York: Springer Publishing. Rajović, R.   Jak rozvíjet inteligenci dítěte hrou: NTC metoda . Praha: Edika.

Jak je možné, že primární reflexy někdy přetrvávají, a co můžeme udělat pro jejich inhibici?   Funkci primárních reflexů si můžeme představit následovně: Příroda nám poskytla různé pohybové programy, které jsou uložené v mozku. Když se však miminko narodí, propojení v mozku ještě nejsou dostatečně vytvořená, a proto tyto programy nemůžeme hned využít. Abychom tuto fázi překlenuli, příroda vytvořila primární reflexy. Ty pomáhají vytvářet „cesty“ v mozku a připravují půdu pro budoucí pohybové dovednosti. Primární reflexy „sídlí“ v mozkovém kmeni, tedy v nižších částech mozku, kde se nachází také reflexy pro dýchání, srdeční činnost a další životně důležité funkce. Naopak pohybové programy jsou uloženy ve vyšších částech mozku. Primární reflexy se začínají vyvíjet už během těhotenství a hrají klíčovou roli při porodu – pomáhají dítěti dostat se na svět bez komplikací. Po narození pak umožňují dítěti reagovat na okolní svět a současně stimulují mozek, aby vznikala nervová spojení, tedy jakési „dálnice“ vedoucí k pohybovým programům. Co se stane, když primární reflexy nemohou plnit svou roli? Primární reflexy potřebují dostatek podnětů a příležitostí, aby mohly „stavět dálnice“. Pokud dítě nemá dostatek možností k pohybu, například kvůli nadměrnému času strávenému v autosedačkách, na měkkých polštářích či v jiných pasivních pozicích, reflexy nestihnou tyto „dálnice“ včas dokončit. Dítě však přesto roste a touží objevovat svět – začne si proto hledat alternativní „okresní cesty“. I po těchto cestách se může naučit základní pohyby, jako je otáčení, lezení či chůze, ale „okresky“ jsou pomalejší, méně pohodlné a méně efektivní. Důsledkem toho jsou pak méně efektivní pohybové stereotypy, které se mohou projevit i u sportovců. Ačkoliv mohou být pohybově zdatní, při pokusu dosáhnout vyšších úrovní výkonu se jejich méně efektivní pohybové stereotypy stávají překážkou. Častěji se zraní nebo rychleji narazí na své limity. U dětí pak můžeme pozorovat problémy s motorikou, změny svalového tonu v závislosti na pohybu hlavy, potíže se sezením ve škole nebo s koncentrací. Také mohou mít problémy s psaním a čtením kvůli neklidným pohybům očí. Potřebujeme tedy “postavit dálnice” která vede přímo ke správnému pohybovému programu. Jakmile se „dálnice“ vedoucí k pohybovým programům postaví, stávají se přímou a efektivní cestou. Už není potřeba jezdit po klikatých „okreskách“. Používání těchto přímých cest přirozeně vede k inhibici  primárních reflexů, protože je přestáváme potřebovat. Výjimkou jsou situace, kdy dojde k velkému traumatu (úraz, stres, psychické trauma), které může primární reflexy dočasně „probudit“, protože „dálnice“ potřebují opravit. V případě trvalého poškození mozku (např. po úrazu nebo kvůli degenerativnímu onemocnění mozku) se primární reflexy mohou znovu objevit, protože „dálnice“ se stanou nepoužitelnými. Za normálních okolností ale dobře vybudované „dálnice“ zůstávají funkční a není důvod se vracet k méně efektivním trasám.   Co dělat, pokud primární reflexy přetrvávají? Pokud primární reflexy přetrvávají, musíme je nejprve „posílit“ a dodat jim více „zdrojů“ (úsilí), aby mohly opět začít stavět „dálnice“. Když se totiž dlouho používaly pouze „okresky“, není snadné motivovat systém k investici do dálnic. Jakmile začneme stavět dálnice, často nejdříve dochází k “dopravním omezením“ a „zácpám”. Proto při inhibici primárních reflexů se zpočátku může dočasně stav zhoršit. Jakmile je ale „dálnice“ dokončená, dojde ke zlepšení a dítě se už nebude chtít vracet ke starým cestám. Na rozdíl od reálných dálnic se nervové spoje používáním neopotřebují – naopak se posilují a zlepšují. Můžeme je přirovnat k cestičce v trávě: pokud ji používáme, zůstane viditelná a funkční, ale pokud ji zanedbáme, postupně zaroste a zmizí. Pomocí Neuro-vývojové stimulace (NVS)  můžeme primární reflexy stimulovat tak, aby stavěly „dálnice“, čímž jsou přirozeně inhibovány. Tím se dítěti otevírá cesta k efektivnějším pohybovým programům a lepšímu zvládání každodenních aktivit.

Základní potřebou batolat je příležitost k dostatečnému pohybu. Důvod je prostý: pohyb zásobuje důležitými impulsy jejich stále ještě se vydatně vyvíjející mozek. Německá publicistka Doro Kammerer, autorka knihy První tři roky života dítěte , upozorňuje: „Pohybové zkušenosti tvoří pro batole základní předpoklad rozvoje inteligence. Pohybové schopnosti přiměřené věku jsou jádrem dětské sebejistoty i sociálního uznání. Nehledě na to, že dobrá pohybová schopnost je i životním pojištěním proti různým nebezpečím každodenního života.“ ​ Batole si rád hraje. Možná vás bude svým výskotem a radostí vybízet k větší razanci v hrách, než je zdrávo. Vyhazování do výšky doprovázené nepřiměřeným natřásáním, vibracemi a prudkým záklonem hlavy nejsou zdravé, hlavně pro děti s pomalejším motorickým vývojem a hypotonií (nižším svalovým tonem). Pozor také na křehké klouby paží od zápěstí po ramenní kloub. Jsou-li nárazově přetížené celou váhou dítěte, když ho např. držíte za jednu ruku a rotujete s ním kolem své vlastní osy, nebo je zvedáte do výšky jen za rukou, může dojít až k vykloubení nebo natržení vazů. Proto držte dítě vždy v podpaží. ​ Batole je zvídavý tvoreček. Zkuste ho ale nezahlcovat. Má rád své známé prostředí, svůj klid a režim, bezpečné útočiště před světem v podobě vlastního útulného domova s mámou a tátou. Není nutné vymyslet celodenní zábavný program. Choďte na procházky, na hřiště, do lesa, za kamarádem nebo babičkou, ale nechte také čas pro společné chvíle při hře doma. ​ Mezi prvním a druhým rokem jsou oblíbené hry s vodou, blátem, pískem. Dítě rádo dává věci do sebe - kostky, krabičky. Přitahují je hračky, které vydávají zvuky. Rozvoj chůze mu umožňuje hrát si s tím, co se dá tahat na provázku. Hry na schovávanou, ať se schováváme my, dítě nebo hračka děti milují pro moment napětí, tajemna a vítězství spojené s úspěchem nalezeného. Vyhledává prolézačky na které může lézt, klouzat se, houpat se. I hry na honěnou lze hrát s batoletem, i se znuděným puberťákem. Batole ale ještě neumí rychle zastavit pohyb a odhadovat vzdálenosti. Pozor tedy, aby nenarazilo na překážku. ​ Podpora vývoje batolat: 1-2 roky 2-3 roky 1-2 roky Dítě na začátku tohoto období možná ještě leze nebo akorát začíná chodit. I když už chodí, lezení je pořád výborná aktivita k rozvoji vnímání těla, k posílení hlubokých svalů trupů, na koordinaci pohybů, na zlepšení spolupráci mozkových hemisfér, na koordinaci ruka - oko, … ​ Pojmenujte vše co děláte, co dítě ukazuje. Hodně zpívejte říkejte říkadla. Prohlížení leporela s maminkou je oblíbená aktivita ke zklidnění. Hry na schovávanou jsou oblíbené. Schovat se mohou lidé i předměty. Batole rádo staví úkryty, domečky. Stačí hodit překrývku přes židli nebo stůl, a útulný domeček je na světě. Je to bezpečné místo na klidné hraní. ​ Aktivity s míčem jsou vždy dobré. Zkuste měkkým míčem trefit prázdné PET lahve nebo si sedněte proti sobě na zemi a skutálejte míč mezi sebou. I hry na velkém gymnastickém balónu jsou oblíbené. ​ Na jemnou motoriku jsou vhodná různá puzzle, hračky, které může vložit do krabic, velké korále na navlékání aj. Zkuste hru na podávání předmětů, skládání kostek, jednoduché puzzle, navlékání ruliček od toaletního papíru na švihadlo nebo vkládání předmětů do krabice a vybírání ven. ​ Aktivita: Opičí dráhy- poskládejte věci z různých materiálů a překážek v podobě polštářů, schůdků, stolků k podlézáním, tunelů k prolézání, houpadel pro rovnováhu, skluzavek aj. Překážkou mohou být i nohy maminky nebo tátu ležící na zemi. Tato hra se dělá nejlépe naboso! ​ Aktivita: Čmárání na zem křídou je bezvadné. Pro maminku to bude nejlepší venku. ​ ​ 2 -3 roky Mezi druhým a třetím rokem jsou oblíbené hry „jen jako“, kdy možná krabice představuje domeček a kostky autíčka. ​ Batole je motoricky čím dále šikovnější. Začne jezdit na odstrkovadle, zvládne chodit pozpátku a krátkou dobu udrží i rovnováhu na jedné noze. Zkuste stát jako „čáp“, skákat jako žábu, chodit po špičkách a „trhat jablíčka ze stromu“. Vzpřímený pohyb můžete trénovat tak, že dáte malý pytlík s rýží nebo plyšák na hlavičku. Postupně může přitom dokonce zdolat malé terénní překážky. Když půjdete na procházku, zkuste chodit po obrubníku, lavičce, po nakreslené nebo jinak vyznačené klikaté cestičce, chůze pozpátku… Máte doma fotbalistu nebo basketbalistu? Zkuste si s dítětem zakopat a házet míčem. ​ Opičí dráhy budou ještě dlouho oblíbené a velmi užitečné 😊 ​ Jemná motorika se zlepšuje a tak můžete navlékat (nejdříve velké) korále, knoflíků na tkaničky, lepit papír, kreslit na velký papír. Zkoušeli jste už prstové barvy? Děti milují kreslení na své tělo, je to neuvěřitelný zážitek pro všechny smysly! Jen pozor jaké barvy používáte! : -) ​ Šroubovitý pohyb v zápěstí podpoříte hraním si s panenkami a zvířátky vloženými do sebe (bábušky) nebo šroubovacími lahvemi. I ozvučené hračky často mají knoflíky na otáčení. Zkuste třídit hračky podle barev, druhu, velikosti nebo materiálu. Pojmenujte při tom barvu, co hračky mají, nebo podle čeho třídíte hračky (autíčka dáme sem, měkoučké plyšáky tam). ​ Hry pro sebeuvědomění jsou velice vhodné v tomto věku. Stačí pořádná lechtanice! Hry pro ruce a nohy jsou např. paci-paci, vařila myšička kašičku, leze, leze po železe, kovej, kovej kováříčku, až budu velká apod. S většími batolaty můžete zkusit pošimrat na určitá části těla nebo „nakreslíte“ jednoduchý obraz na záda a přitom zkusí uhádnout co to bylo. ​ Sluch můžete trénovat tím, že do plastové krabičky dáte vždy po jednom materiálu (hrách, cukr, mince, papír, voda..) a po zatřesení necháte batole odhadnout, co to bylo. Hudební hračky pomáhají k rozlišení tónů, délek i k rytmizaci. Zkuste chodit nebo skákat v rytmu, dítě může i samo vyťukávat rytmus bubínkem (pokličkou), rolničkami, nebo tleskáním. ​ Námětové hry jsou bezvadné: hra na maminku a tatínka, na vaření, na obchod, na řemeslo, nemocnici, školu či restaurace… ​ Aktivita: hra na zrcadlo. Dítě pozoruje vás a napodobuje pohyb, grimasy, gesto, jako kdyby byl obraz v zrcadle. ​ Aktivity: Zkuste závody „na kole“. Položte se na zemi na zádech s dítětem tak, že vaše chodidla se dotýkají chodidla dítěte. Napodobuje šlapací pohyb, zrychlujte, když jedete „z kopce“ a zpomalte když „zdoláte velkou horu“ ​ Aktivita: vezměte velkou šálu, dvě rohy si vezměte do ruky vy, druhý konec dítě. Pak skutálejte míč položené na šálu mezi sebou. Pozor, aby balón nevyskočil! Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD. Hlavní zdroje: Kleplová, Věra; Pilná, Dobromila (2006). Našemu sluníčku, buď fit od narození po školu. Olomouc, Anag, 2006. ISBN 80-7263-357-0 Lazzari, Simona (2013). Vývoj dítěte v 1.-3. roce. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-3734-8

Cortex Academy je projekt věnovaný problematice přetrvávajících primárních reflexů. Je určen jak pro odborníky, tak pro rodiče, které zajímá toto téma. Správný vývoj dítě te díky Neur o-vývojo vé stimulaci Vítejte na stránkách Cortex Academy Cortex Academy má za cíl rozšířit povědomí o Neuro-vývojové stimulaci, především pak o symptomech a inhibici přetrvávajících primárních reflexů, dále též publikační činnost pro odbornou veřejnost, rodiče dětí s problémy učení anebo chování a další zájemce. Cortex Academy zastřešuje: Informace o vývoji dítěte od miminka až do puberty, a to nejen o přetrvávajících primárních reflexech a poruchách učení, ale také rady jak vývoj dítěte podpořit, dále kurzy a přednášky pro širokou veřejnost Kurzy Neuro-vývojové stimulace NVS Pohybem se učíme i další kurzy a přednášky pro odborníky E-shop , kde najdete zejména publikace pro odborníky i širokou veřejnost. Absolventi kurzů mohou v e-shopu koupit také pomůcky (např. karty NVS a motivační tabulky) a prodloužit svoje předplatné do uzavřené části webu, kde najdou další aktualizované informace, aby se jim dobře pracovalo s Neuro-vývojovou stimulací. V sekci Cortex Help najdete informace a kontakty na poradnu se zaměřením na inhibici primárních reflexů Seznam certifikovaných pracovišť NVS obsahuje kontakty na další odborníky, kteří se zabývají Neuro-vývojovou stimulací Kam pokračovat dál na těchto stránkách Vyberte si, jaké informace vás zajímají: Pro odborníky Pro rodiče Poradenství E-shop

Pokračovací kurz NVS ještě prohloubí pochopení teorie i praxe neuro-vývojové stimulace. Kurz je dvoudenní a probíhá prezenční formou. Pro odborníky Kurzy pro odborníky Úvodní kurz NVS Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme® pro MŠ Supervize NVS Pohybem se učíme ® Prohlubovací Kurz NVS-Oční pohyby Online konference NVS 2025 Hodnocení kurzů Neuro-vývojová stimulace Přetrvávající primární reflexy NVS Pohybem se učíme ® NVS Pohybem se rozvíjíme® CortexApp Publikace Společnost INVTS s.r.o. Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme ® Dvoudenní kurz Neuro-vývojové stimulace NVS Pohybem se učíme® je zaměřen na prohloubení teorie Neuro-vývojové stimulace a zejména na provádění testů a procvičování jednotlivých aktivit a cviků. Kurz je veden zážitkovou formou a vše si prakticky vyzkoušíte. Tento kurz je určen především pro pedagogy a další odborníky pracující s dětmi s poruchami učení a chování (logopedi, ergoterapeuti, fyzioterapeuti, lékaře, psychologové aj). Kurz ale může absolvovat kdokoliv po absolvování úvodního kurzu. Náplň kurzu prohloubení chápání teorie NVS, vzájemné závislosti a interakce senzomotorických systémů – hierarchie, vzájemné ovlivňování systémů senzomotorické systémy (hmat, vestibulární systém, propriocepce) – základní kameny učení testy na přetrvávající primární reflexy jak zlepšit senzoricko-senzitivní integraci: hry a aktivity na zlepšení rovnováhy hry a aktivity na zlepšení hmatu hry a aktivity na zlepšení propriocepce hry a aktivity na zlepšení čichu, sluchové a zrakové diferenciace podrobný rozbor a procvičení všech cviků, které jsou obsaženy v metodice NVS Lektorka: PhDr. Marja Volemanová, PhD. Kurz je dvoudenní a probíhá prezenční formou . První den je od 9 do 17 hodin, druhý den od 8 do 13 hodin. Účastnický poplatek je 11600 Kč (včetně DPH) (V případě, že pořádáme kurz u Vás ve Vašich prostorách, na ceně se domluvíme individuálně). V ceně pokračovacího kurzu Neuro-vývojové stimulace jsou zahrnuta tištěná skripta. Minimální počet účastníků je 12, maximální cca 20. Účastníci obdrží osvědčení o absolvování kurzu. Plánované kurzy v roce 2025 2.-3.1.2025 Kurz pro MŠ Velké Přílepy (uzavřená skupina) 16.-17.1.2025 -obsazeno 5.-6.2.2025 Kurz pro MŠ Chrudim (uzavřená skupina) 27.-28.2.2025- obsazeno 3.-4.4.2025- obsazeno 15.-16.5.2025- obsazeno 5.-6.6.2025- obsazeno 31.7.-1.8.2025- obsazeno 25.-26.9.2025- plánovaný 23.-24.10.2025- plánovaný Nadcházející události Náhradník na: Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® pro absolventy úvodního kurzu 5-6.6.2025 čt 05. 6. Místo konání kurzu: Horoměřice Více Přihlásit se Náhradník na: Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® pro absolventy úvodního kurzu 31.7-1.8.2025 čt 31. 7. Místo konání kurzu: Horoměřice Více Přihlásit se Náhradník na: Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® pro absolventy úvodního kurzu 15-16.5.2025 čt 15. 5. Místo konání kurzu: Horoměřice Více Již obsazen

Supervizní setkání je určeno pro absolventy mých kurzů a slouží k prohloubení znalostí, výměně zkušeností, doplnění informací a k opakování cviků NVS. Pro odborníky Kurzy pro odborníky Úvodní kurz NVS Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme® pro MŠ Supervize NVS Pohybem se učíme ® Prohlubovací Kurz NVS-Oční pohyby Online konference NVS 2025 Hodnocení kurzů Neuro-vývojová stimulace Přetrvávající primární reflexy NVS Pohybem se učíme ® NVS Pohybem se rozvíjíme® CortexApp Publikace Společnost INVTS s.r.o. Supervize NVS Supervizní setkání je určeno absolventům kurzů NVS Pohybem se učíme®. Supervize slouží k prohloubení znalostí o Neuro-vývojové stimulaci (NVS Pohybem se učíme ®). Během supervize bude čas na výměnu zkušeností, na Vaše otázky a hlavně na opakování všech cviků NVS a hledání variant cvičení. Zdůrazníme klíčové momenty ve každém cviku, abyste pochopili, jakým způsobem můžeme cviky individualizovat. Věřím, že supervize bude pro Vás přínosem a pomůže Vám zlepšit aplikaci NVS Pohybem se učíme® v praxi. Obsah supervize: odpovědi na Vaše otázky diskuze, výměna zkušeností opakování cviků NVS a možnosti individualizace cviků Lektorka: PhDr. Marja Volemanová, PhD. Supervizní setkání je jednodenní (9-17). Účastnický poplatek je 5900 Kč (včetně DPH) Minimální počet účastníků je 8, maximální 20. Další supervizní setkání plánujeme na podzim ve Zlíně! Pokud se chcete supervizního setkání účastnit (a termín nejbližší supervize se Vám nehodí) , prosím po šlete mi na Vás kontaktní údaje přes formulář níže . Jakmile bude dostatek účastníků pro konání supervize, ozvu se Vám s dalšími možnými termíny. Nadcházející události Supervize NVS 2025- Zlín pá 10. 10. Zlín Více Přihlásit se Termín Kontaktní formulář Souhlasím se zasláním oznámení o termínu Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů Odeslat Děkuji za zprávu, ozvu se, až budou známé termíny supervizí.

Online konzultace pro absolventy kurzů NVS Pohybem se učíme.