Výsledky vyhledávání

Pod pojmem osové blokády se nejčastěji myslí funkční omezení pohybu v oblasti osového aparátu — tedy především páteře, pánve, hrudníku, žeber nebo přechodu mezi hlavou a krční páteří. Je důležité říci, že blokáda obvykle neznamená, že je „obratel vyskočený“ nebo že je kost mimo své místo. Většinou jde o změnu pohyblivosti určitého segmentu, zvýšené napětí okolních měkkých tkání, změnu svalové aktivity a ochranné nastavení nervového systému. Na blokádu se často díváme jako na problém, který je potřeba co nejrychleji odstranit. Jenže tělo nepracuje náhodně. Velmi často si určitou oblast „zpevní“ proto, že jinde nemá dostatečnou stabilitu. Když některý segment neplní svou funkci dobře, tělo si pomůže kompenzací. Jeden segment je příliš pohyblivý, jiný naopak přebírá ochrannou roli a „zablokuje se“. Zjednodušeně řečeno: tělo raději omezí pohyb, než aby riskovalo nestabilitu. Proto není vždy správné začít tím, že blokádu za každou cenu uvolníme. Pokud nezměníme důvod, proč vznikla, tělo si ji často vytvoří znovu. Kdy má smysl blokádu řešit Jsou situace, kdy manuální ošetření smysl má a neměli bychom ho odmítat. První důležitou oblastí je kojenecký věk, zejména pokud dítě vykazuje výraznou asymetrii, preferenci jedné strany, omezenou rotaci hlavičky, obtíže v poloze na bříšku, potíže s kojením nebo známky výrazného diskomfortu. V zahraniční literatuře se v této souvislosti používá i pojem KISS, tedy kinematic imbalance due to suboccipital strain. Je však vhodné dodat, že tento pojem není ve všech odborných směrech používán jednotně a kvalita důkazů o účinnosti jednotlivých manuálních postupů u kojenců je v literatuře hodnocena opatrně. Právě proto je důležité vždy vycházet z individuálního vyšetření dítěte a navázat na případné ošetření cílenou podporou psychomotorického vývoje. Pokud je přítomná asymetrie nebo omezení pohybu, může ovlivnit další psychomotorický vývoj. Dítě si pak může vytvářet náhradní pohybové stereotypy, které se později promítají do opory, lezení, sedu, chůze, koordinace i do přetrvávání primárních reflexů. U kojenců je proto klíčové nečekat, ale zároveň neřešit vše jen jedním „odblokováním“. Druhá situace je bolestivá blokáda nebo omezení pohybu tak výrazné, že dítě či dospělý není schopen správný pohybový stereotyp vůbec provést. Pokud pohyb bolí, tělo se učí kompenzaci. V takovém případě může být šetrné uvolnění důležitým prvním krokem. Ale opravdu jen prvním krokem. Proč se blokády vracejí? Pokud nezměníme důvod, proč blokáda vznikla, tělo si ji často vytvoří znovu. Pokud zůstává oslabený hluboký stabilizační systém trupu, nedostatečná opora o ruce, slabé mezilopatkové svaly, špatná práce s dechem, předsunuté držení hlavy nebo nevyzrálé posturální reakce, tělo se vrací k tomu, co zná. A pokud zná ochrannou blokádu, použije ji znovu. Dlouhodobé řešení tedy není pouze „povolit blokádu“, ale naučit tělo správné pohybové modely, aby ji už nepotřebovalo. Jak s tím souvisí Neuro-vývojová stimulace? Pokud primární reflexy přetrvávají, samotné odblokování je neintegruje. Může odstranit překážku, která brání pohybu, může zlepšit rozsah nebo snížit napětí. Ale nervový systém se následně musí znovu učit správné pohybové programy. To znamená reedukaci pohybu, posilování oslabených svalových skupin, uvolnění zkrácených struktur, práci s posturou, koordinací, rovnováhou, smyslovým vnímáním a postupnou inhibici reflexních vzorců. Souvislosti mezi přetrvávajícími primárními reflexy, motorikou a neurovývojovými obtížemi jsou v odborné literatuře opakovaně popisovány. Jinak řečeno: manuální ošetření může otevřít dveře, ale dítě se musí naučit těmi dveřmi projít. V Neuro-vývojové stimulaci se nezaměřujeme jen na jedno místo, které se jeví jako problematické. Sledujeme celý pohybový a posturální systém. Zajímá nás, jak dítě zapojuje svaly v klidu i v pohybu, jak zvládá oporu, rotaci, překračování střední linie, koordinaci horních a dolních končetin a jak jsou tyto oblasti ovlivněny přetrvávajícími primárními reflexy. Cílem není „ručně opravit“ jeden segment. Cílem je pomoci nervovému systému vytvořit lepší pohybový program, aby dokázalo samo inhibovat primární reflexy a nepotřeboval zablokovat určité segmenty jako kompenzace nestability. V praxi to znamená například podporu zapojení hlubokých svalů trupu, mezilopatkových svalů, stabilizace pánve, opory o horní končetiny, koordinace hlavy a trupu, správného dechového stereotypu a postupné reedukace pohybových vzorců. Když tělo získá lepší stabilitu a jistotu, ochranné blokády často samy povolí nebo se přestanou vracet. A právě to je dlouhodobě mnohem důležitější než opakované „odblokovávání“. Jak se osové blokády řeší? Manuální ošetření může být v některých situacích velmi užitečné. Není ale vždy nutné začínat přímo uvolněním blokády. Často je vhodnější nejprve pracovat s tím, co blokádu udržuje — tedy s napětím měkkých tkání, svalovou nerovnováhou, dechem, oporou, posturou a pohybovým stereotypem. Dobrý terapeut se proto obvykle nedívá jen na jedno „zablokované“ místo. Sleduje celý pohybový systém. Zajímá ho, jak člověk stojí, sedí, dýchá, jak se opírá, jak zapojuje hluboké svaly trupu, jak pracují lopatky, pánev, hlava a končetiny. Často platí, že když se zlepší funkce okolních struktur, blokáda se uvolní snadněji nebo dokonce sama, protože tělo ji přestane potřebovat. To je mnohem šetrnější a trvalejší cesta než opakované rychlé uvolňování stejného místa. S funkčními poruchami pohybového aparátu pracuje více profesí. Není to doména jednoho člověka ani jedné metody. Manuální techniky jsou terapeutické postupy, při kterých odborník pracuje rukama s pohybovým aparátem — tedy s klouby, svaly, fasciemi a dalšími měkkými tkáněmi. Patří sem například techniky měkkých tkání, mobilizace a v některých případech také manipulace. Společnost pro myoskeletální medicínu ČLS JEP uvádí, že vzdělávání v myoskeletální a manuální medicíně zahrnuje diagnostiku a terapii funkčních poruch pohybového systému, včetně mobilizačních a manipulačních technik, svalových technik, postizometrické relaxace a práce s fasciemi. Manipulace je rychlejší technika s malým rozsahem pohybu, která patří do rukou odborníka s odpovídajícím vzděláním a klinickým vyšetřením. Vždy by jí mělo předcházet posouzení, zda je pro konkrétního člověka vhodná a bezpečná. Rehabilitační lékaři nebo lékaři vzdělaní v myoskeletální medicíně mohou provádět vyšetření pohybového aparátu a v indikovaných případech používat také manipulační techniky. Kurzy myoskeletální a manuální medicíny pro lékaře jsou v českém prostředí součástí odborného vzdělávání zaměřeného na diagnostiku a terapii funkčních poruch pohybového systému Mobilizace je obvykle šetrnější, opakovaný nebo plynulý pohyb v určitém směru, jehož cílem je zlepšit pohyblivost segmentu a snížit napětí. Často se kombinuje s uvolněním měkkých tkání a aktivním cvičením. Fyzioterapeuti využívají v terapii vyšetření pohybu, práci s měkkými tkáněmi, mobilizační techniky, dechovou terapii, aktivní cvičení a reedukaci pohybových stereotypů. Fyzioterapeut často začne právě uvolněním okolní tkáně. Je to šetrnější a většinou i trvalejší, protože pokud okolní tkáně zůstanou v ochranném napětí, blokáda se může rychle obnovit. Důležité je, aby odborník neřešil pouze „blokádu“, ale hledal její příčinu. Proto často začíná uvolněním měkkých struktur v okolí, vyšetřením svalové souhry, dechu, opory a držení těla. Pokud se neuvolní tkáně okolo a nezmění se pohybový stereotyp, blokáda se může rychle vrátit. Následně se řeší reedukace správných pohybových modelů. Závěr Osová blokáda není vždy nepřítel. Často je to ochranný mechanismus těla, které se snaží zajistit stabilitu tam, kde ji aktuálně nemá. Manuální ošetření může být užitečné a někdy je velmi potřebné. Aby ale výsledek vydržel, musí na něj navázat práce s pohybovým systémem. V Neuro-vývojové stimulaci proto podporujeme správné pohybové modely, stabilitu, oporu, dech, koordinaci a postupnou integraci primárních reflexů. Skutečné řešení přichází ve chvíli, kdy tělo blokádu přestane potřebovat. Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD. 28.4.2026 Užitečné zdroje Společnost pro myoskeletální medicínu ČLS JEP – informace k myoskeletální a manuální medicíně, vzdělávání lékařů a terapii funkčních poruch pohybového systému. https://www.csmm.cz/ Brand, P. L. P., Engelbert, R. H. H., Helders, P. J. M., & Offringa, M. (2005). Systematic review of effects of manual therapy in infants with kinetic imbalance due to suboccipital strain (KISS) syndrome. Journal of Manual and Manipulative Therapy, 13(4), 209-214. https://doi.org/10.1179/106698105790824815 Gross, A. R., Olson, K. A., Pool, J., Basson, A., Clewley, D., Dice, J. L., & Milne, N. (2024). Spinal manipulation and mobilisation in paediatrics–an international evidence-based position statement for physiotherapists. Journal of Manual & Manipulative Therapy, 32(3), 211-233. Hadders-Algra M. Development of postural control during the first 18 months of life. Neural Plasticity. 2005 ;12(2-3):99-108; discussion 263-72. DOI: 10.1155/np.2005.99. Kaplan SL, Coulter C, Sargent B. Physical Therapy Management of Congenital Muscular Torticollis: A 2018 Evidence-Based Clinical Practice Guideline From the APTA Academy of Pediatric Physical Therapy. Pediatric Physical Therapy : the Official Publication of the Section on Pediatrics of the American Physical Therapy Association. 2018 Oct;30(4):240-290. DOI: 10.1097/pep.0000000000000544. Parnell Prevost C, Gleberzon B, Carleo B, Anderson K, Cark M, Pohlman KA. Manual therapy for the pediatric population: a systematic review. BMC Complement Altern Med. 2019 Mar 13;19(1):60. doi: 10.1186/s12906-019-2447-2. Pecuch A, Gieysztor E, Wolańska E, Telenga M, Paprocka-Borowicz M. Primitive Reflex Activity in Relation to Motor Skills in Healthy Preschool Children. Brain Sci. 2021 Jul 23;11(8):967. doi: 10.3390/brainsci11080967. Sigafoos, J., Roche, L., O’Reilly, M.F. et al. Persistence of Primitive Reflexes in Developmental Disorders. Curr Dev Disord Rep 8, 98–105 (2021). https://doi.org/10.1007/s40474-021-00232-2

Každé dítě se vyvíjí individuálním tempem. V některých případech však i přes soustavnou podporu přetrvávají obtíže v oblasti pozornosti, koordinace, rovnováhy, očních pohybů, grafomotoriky nebo školních dovedností. V těchto situacích může být přínosné zaměřit se hlouběji na neurovývojové souvislosti těchto obtíží. Neuro-vývojová stimulace (NVS) vychází z předpokladu, že kvalita učení a chování je podmíněna také úrovní posturální stability, kvalitou smyslového zpracování a dozráváním základních pohybových vzorců. Tématem primárních reflexů a vývojem metody Neuro-vývojové stimulace se zabývám již více než 15 let. Postupně jsem na toto téma napsala tři knihy, publikovala vědecké články a získala doktorát na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. NVS se opírá o principy psychomotorické terapie , podle nichž cílená aktivace motoriky ovlivňuje psychické funkce i osobnostní rozvoj. V tomto ohledu se odlišuje od fyzioterapie, která je primárně zaměřena na tělesnou zdatnost a výkon. Další stavební kameny NVS jsou inhibice primárních reflexů, senzoricko-senzitivní integrace a holistický pohled na vývoj dítěte. NVS stojí na jasných, logicky vysvětlitelných a vědecky podložených principech. Současná literatura popisuje souvislost mezi přetrvávajícími primárními reflexy a neurovývojovými obtížemi včetně motoriky, učení, dyslexie či poruch pozornosti. Primární reflexy (v angličtině primary reflexes nebo primitive reflexes) představují vrozené, nepodmíněné motorické odpovědi organizované na nižších úrovních řízení, zejména na úrovni mozkového kmene. U kojence jsou fyziologickou součástí raného vývoje a jejich aktivita je spojena s opakovanými pohybovými reakcemi na vnější i vnitřní podněty. Tyto opakované pohybové vzorce přispívají k utváření a posilování nervových spojů v centrálním nervovém systému i mezi CNS a periferií, a tím podporují osvojování nových dovedností. V průběhu zrání CNS dochází k jejich postupné inhibici vyššími mozkovými centry, což umožňuje další kvalitativní posun ve vývoji motoriky i dalších funkcí. Vybavitelnost primárních reflexů by za fyziologických okolností měla být přítomna pouze v raných fázích vývoje nebo při neúplném vyzrání CNS. Reflexně zprostředkované pohyby jsou v časném období života nezbytné pro vývoj rovnováhy, smyslového vnímání, koordinace pohybů, schopnosti učení, komunikace i řeči. Fyziologická inhibice primárních reflexů souvisí s postupným dozráváním vyšších oblastí mozku a s rozvojem descendentní kontroly nad nižšími reflexními okruhy. Neurovývoj je přitom víceúrovňový proces: nejprve dochází ke změnám v organizaci funkcí mozkového kmene, následně se stále výrazněji uplatňuje subkortikální a kortikální modulace. S aktivací vývojově vyšších struktur jsou postupně tlumeny reflexy řízené nižšími úrovněmi a tento proces se dále rozvíjí směrem k neokortexu v rámci tzv. top-down regulace. Na inhibici primárních reflexů se významně podílejí bazální ganglia, mozeček, kortikospinální a propriospinální dráhy i frontální oblasti mozku. Výsledkem tohoto procesu je nahrazování stereotypních reflexních odpovědí selektivní, volní a posturálně adaptivní motorikou. Vědecké výzkumy potvzují, že primární reflexy tvoří stavební kameny pro volní pohyb a kognitivní vývoj. Pokud však dojde ke zpoždění nebo narušení těchto regulačních mechanismů, může být vývoj vyšších mozkových funkcí oslaben nebo zpomalen. V této souvislosti se popisuje i fenomén tzv. bottom-up interference, kdy nedostatečně integrované nižší vývojové úrovně interferují s dozráváním úrovní vyšších. Následkem může být zpomalení nebo narušení sestupných maturačních procesů, které za fyziologických okolností vedou k inhibici primárních reflexů. Řada studií naznačuje, že u části populace nedochází k plné inhibici primárních reflexů během prvního roku života, a tyto reflexy tak mohou přetrvávat do středního dětství, případně i do dospělosti. Přetrvávající primární reflexy jsou spojovány s odchylkami psychomotorického vývoje a často také s obtížemi v oblasti senzorické integrace . Tento vztah je obousměrný: zlepšení senzorické integrace může přispívat k útlumu reflexní aktivity a naopak. Z tohoto důvodu NVS cíleně propojuje práci s motorikou a se smyslovým zpracováním. Smyslové vnímání je nezbytným předpokladem adekvátní pohybové organizace a kvalitní motorická aktivita současně zpětně ovlivňuje úroveň smyslového zpracování. Tato reciproční vazba představuje důležitý vstup do oblasti vyšších psychických funkcí, jako jsou emoce, myšlení a učení, které zároveň modulují způsob, jakým jedinec vnímá a reaguje pohybově. V rámci NVS proto zpravidla začínáme stimulací vestibulárního systému a propriocepce, tedy vnímání polohy a pohybu vlastního těla, jež poskytují přímý kanál k mozečkovým funkcím a koordinaci, a teprve následně navazujeme další smyslové modality a specifické dovednosti. V důsledku přetrvávání primárních reflexů se často objevují souhyby , tedy mimovolní přidružené pohyby, které narušují plynulost a selektivitu motorického projevu. Dítě pak například nedokáže pohnout hlavou, aniž by se současně neadekvátně aktivovaly další části těla. Nervový systém je následně nadměrně zatěžován kompenzací základní posturální stability, což se může promítat do koordinace, očních pohybů, jemné motoriky i pozornosti. Vědecké základy NVS je podpořen desíkami vědeckých studií, publikací a odborních článků od renomovaných autorů. Vybrané zdroje uvádím níže. NVS prokazatelně napomáhá inhibici primárních reflexů, zlepšuje smyslovou integraci a vede k lepším výsledkům ve všech výše zmíněných oblastech. Její efekt nestojí na jednorázové intenzivní intervenci, ale na pravidelném, krátkém a funkčně cíleném cvičení. Klíčovým principem je zkušenostně podmíněná neuroplasticita, často shrnovaná Hebbovým pravidlem, že neurony aktivované současně mají tendenci vytvářet pevnější funkční spojení („Neurons that fire together, wire together“). Opakovaným propojením adekvátně dávkovaného smyslového vstupu, například vestibulární nebo proprioceptivní stimulace, s cílenou motorickou odpovědí dochází k posilování příslušných nervových drah. Postupně se tak mohou měnit parametry posturálního tonu, načasování aktivace stabilizačních mechanismů, přesnost sakadických očních pohybů i filtrace podnětů na úrovni centrálního nervového systému. Klinicky se tyto změny mohou projevit například snížením nadbytečných pohybů, jistější motorickou kontrolou, delší výdrží při činnosti nebo větší emoční stabilitou. Pro stabilizaci změn je zásadní, aby byly jednotlivé aktivity prováděny dostatečně dlouho na to, aby se nově osvojený vzorec přenesl do běžných každodenních činností, jako je psaní, čtení, hra, běh nebo komunikace. Teprve tehdy lze hovořit o funkčně upevněných spojeních, kdy dítě již nemusí vědomě kontrolovat techniku provedení a využívá osvojené vzorce automaticky. Další informaci najdete i na webových stránkách: www.CortexAcademy.eu , www.CortexHelp.cz , v mých publikacích a v mé disertační práci. PhDr. Marja Volemanová, PhD. 16.4.2026 Chcete vědět více? (vybrané) Přehledové práce Sigafoos J, Roche L, O’Reilly MF, Lancioni GE. Persistence of Primitive Reflexes in Developmental Disorders. Current Developmental Disorders Reports. 2021;8(2):98–105. doi:10.1007/s40474-021-00232-2. Leisman G, Melillo R. Evaluating Primitive Reflexes in Early Childhood as a Potential Biomarker for Developmental Disabilities. Journal of Paediatrics and Child Health. 2025. ADHD Wang M, Yu J, Kim H-D, Cruz AB. Attention deficit hyperactivity disorder is associated with (a)symmetric tonic neck primitive reflexes: a systematic review and meta-analysis. Frontiers in Psychiatry. 2023;14:1175974. doi:10.3389/fpsyt.2023.1175974. Konicarova J, Bob P, Raboch J. Disinhibition of Primitive Reflexes in Attention Deficit and Hyperactivity Disorder: Insight Into Specific Mechanisms in Girls and Boys. Frontiers in Psychiatry. 2021;12:430685. doi:10.3389/fpsyt.2021.430685. Taylor, M., Houghton, S., & Chapman, E. (2004). Primitive Reflexes and Attention-Deficit/Hyperactivity Disorder: Developmental Origins of Classroom Dysfunction. International Journal of Special Education, 19(1), 23-37 PAS Healy O, Reilly E, Davies J, Lovett V, Reed P. Differential Persistence of Primary Reflexes for Children with Autism Spectrum Disorder: A Systematic Replication. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2024;54:4752–4756. doi:10.1007/s10803-022-05880-w. Melillo R, Leisman G, Machado C, Machado-Ferrer Y, Chinchilla-Acosta M, Kamgang S, Melillo T and Carmeli E (2022) Retained Primitive Reflexes and Potential for Intervention in Autistic Spectrum Disorders. Front. Neurol. 13:922322. doi: 10.3389/fneur.2022.922322 Minderaa RB, Volkmar FR, Hansen CR, Harcherik DF, Akkerhuis GW, Cohen DJ. Snout and visual rooting reflexes in infantile autism. Journal of Autism and Developmental Disorders. 1985;15:409–416. Philip Teitelbaum, Osnat B. Teitelbaum, Joshua Fryman, and Ralph Maurer (2002). Reflexes Gone Astray in Autism in Infancy. THE JOURNAL OF DEVELOPMENTAL AND LEARNING DISORDERS, Volume 6, 15-24. Poruchy učení, řeč Bilbilaj, S., Gjipali, A., & Shkurti, F. (2017). Measuring primitive reflexes in children with learning disorders. European Journal of Multidisciplinary Studies, 2(5), 285-298. McPhillips M, Jordan-Black J-A. Primary reflex persistence in children with reading difficulties (dyslexia): A cross-sectional study. Neuropsychologia. 2007;45(4):748–754. doi:10.1016/j.neuropsychologia.2006.08.005. McPhillips, M., & Sheehy, N. (2004). Prevalence of persistent primary reflexes and motor problems in children with reading difficulties. Dyslexia, 10(4), 316-338. Shalaby A, Hazzaa N, Hassanein S, Khattab A, Metwally N, Naeem F. Assessment of primitive reflexes in children with learning disability. Egyptian Journal of Otolaryngology. 2026;42:56. doi:10.1186/s43163-026-01026-2. Volemanová, M.; Květoňová, L. (2017) Links between SLI, Motor Development and Literacy Acquisition in Children. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání , ročník 1, číslo 3, 2017. Volemanová, M., Květoňová, L. (2018) Persisting primary reflexes - one of the causes of behavioral and learning disorders. Sborník příspěvků konference Stejné a jiné v filosofické a speciálněpedagogické praxi, 3.5.2018, Praha. Motorika Pecuch A, Gieysztor E, Wolańska E, Telenga M, Paprocka-Borowicz M. Primitive Reflex Activity in Relation to Motor Skills in Healthy Preschool Children. Brain Sciences. 2021;11(8):967. doi:10.3390/brainsci11080967. Gieysztor, E. Z., Choińska, A., & Paprocka-Borowicz, M. (2018). Persistence of primitive reflexes and associated motor problems in healthy preschool children. Archives of Medical Science, 14(1), 167-173. České odborné zdroje Bob P, Konicarova J. ADHD, Stress, and Development. Springer; 2018. Bob P, Konicarova J, Raboch J. Disinhibition of Primitive Reflexes in Attention Deficit and Hyperactivity Disorder: Insight Into Specific Mechanisms in Girls and Boys. Frontiers in Psychiatry. 2021;12:430685. Konicarová, M. J. Vývojové aspekty ADD/ADHD-etiopatogeneze a možnosti nápravy (Doctoral dissertation, Disertační práce. Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie. Vedoucí disertační práce prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc). Konicarova J, Bob P. Retained Primitive Reflexes and ADHD in Children. Activitas Nervosa Superior Rediviva. 2012;54(3–4):135–138. Provazník, A. (2023). Relationships between persisting primitive reflexes and motor and/or cognitive development in neurotypical and neurodivergent children: A scoping review. Volemonová, M (2025) Primární reflexy v pediatrické praxi: prevence problémů s učením začíná u miminka. VOX Pediatriae, listopad 2025, číslo 9, ročník 25 Volemanová, M. (2013) Přetrvávající primární reflexy, opomíjený faktor poruch učení a chování. Praha: Volemanová Marja Annemiek- Red tulip, 2013. ISBN 978- 80- 905597-0-7 Volemanová, M. (2016) Přetrvávající primární reflexy- opomíjený faktor problémů učení a chování u dětí. Sborník příspěvků konference Senzoricko-senzitivní integrace v rehabilitaci poruch řeči a sluchu. 8.- 9. ledna 2016, Praha, str. 57-61. ISBN 978- 80-7331-373-9 Volemanová, M. (2016) Vývoj řeči a přetrvávající primární reflexy. Sborník příspěvků I. klinicko-logopedického sympozia. 30.června-2. července 2016, Praha, str. 45-49. ISBN 978- 80-270-0011-1 Volemanová, M. (2017) Neuro-vývojová stimulace ve školní praxi jako nástroj k inkluzi. Integrace a inkluze ve školní praxi, ročník IV, číslo 9, květen 2017. ISSN 2336-1212 Volemanová, M. ADHD ve škole. Co s tím? Integrace a inkluze ve školní praxi, ročník VI, číslo 2, říjen 2018. ISSN 2336-1212 Volemanová, M. Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč. Listy klinické logopedie, 1/2020. ISSN 2570-6179. Dostupné na https://casopis.aklcr.cz/magno/lkl/2020/mn1.php . Nebo na https://www.prolekare.cz/casopisy/listy-klinicke-logopedie/2020-1-36/primarni-reflexy-a-jejich-vliv-na-motoriku-a-rec-125607 Volemanová, M, Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga, (disertační práce). Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra speciální pedagogiky, 2020. dostupná na https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/182844/

Zde najdete náměty ke hrám rozvíjejícím smysly, sebeuvědomění, motoriku. Náměty jsou rozděleny podle věků, kdy by dítě mělo přibližně jednotlivé motorické mezníky dosáhnout. Klidně se ale podívejte i na dřívější období a náměty. Náměty a náročnost aktivit vyberte vždy takové, které jsou jen o malinko těžší, než jsou současné schopnosti dítěte. Pokud vybereme cviky s vysokou náročností, určitě přeskočíme některou z vývojových fází. Dítě bude odmítat, nebo se podrobí, ale my budeme muset v další fázi hodně napravovat. ​ Můžete to porovnat s matematikou. Představte si, že dostanete o hodně těžší matematický úkol, než zvládáte. Buď to rovnou vzdáváte, odmítáte úkol udělat, nebo to uděláte podle nějakého nabízeného postupu, ale bez pochopení, proč to tak máte dělat. Pokud pak dostanete sice stejně těžký matematický úkol, ale malinko jiný, opět nebudete vědět, jak na to. Možná pak dokonce vymyslíte nějaký postup, který ale ne vždy funguje a pak se to musíte složitě odnaučit. ​ U miminka můžeme v tomto duchu uvést příklad velmi časného posazování. Dítě z této pozice bude mít radost, ale jeho páteř není na to připravená. Dítě musí do sedu samo přitáhnout, projít přes fázi polohy „na čtyřech“ a potom teprve dokáže pevně sedět. ​ Níže najdete náměty k stimulaci vývoji dítěte po trimestrech: 1. trimestr (0-3m) 2. trimestr (4-6m) 3. trimestr (7-9m) 4. trimestr (10-12m) První trimestr (0.-3. měsíc) ​ Rodiče na chování svého nedávno narozeného človíčka určitým způsobem reagují. Právě jejich reakce na životní projevy dítěte stimulují v prvních dnech a týdnech života jeho další vývoj. Hodně s dítětem mluvte, zpívejte mu a hlaďte jej. Jeden z těžkých úkolů, které má miminko v prvních třech měsících života, je naučit se vymanit ze skrčené a asymetrické polohy. Ve věku třech měsíců by miminko mělo umět ležet stabilně na zádech (nepadá do strany, i když např. vyměňujete plenku) i na břiše (při tom se podepírá o předloktí), kde pak udrží vzpřímenou hlavu několik minut. To je pro něj těžký úkol, a tak musíme dát miminku šanci „cvičit“. Proto jej často dávejte na chvilku na záda i na bříško na pevnou podložku (na zemi), aby mohlo se svým tělem experimentovat. ​ Pohybem se učíme a pro děti to platí dvojnásob. V prvních měsících trénuje dítě v poloze na břiše zvedání hlavy. Jedině pokud mu umožňujeme často ležet na břiše, postupně, do konce třetího měsíce věku, se mu podaří najít správné opěrné body a těžiště, které mu umožní zvedat hlavičku a trup od podložky. Zároveň miminko posiluje krční, zádové a břišní svalstvo, svaly ramenního pletence i svaly hýžďové. Vzpřímené držení hlavy bude základem budoucích pohybů dítěte. Pohybem se posilují primární reflexy, které stimulují mozek dítěte a jsou pak postupně vlivem získání určitého stupně volní kontroly nad specifickými funkcemi potlačovány (inhibovány). ​ Autosedačky určené pro nejmenší miminka (označované jako „skupina 0“, které se používají od narození do hmotnosti cca 10–13 kg, tzv. vajíčka) používejte pouze v autě, není vhodné miminko nechávat v autosedačce příliš dlouho, takže jej v ní nenechávejte doma, na návštěvě nebo na kočárku. ​ Když máte kolotoč nad postýlku, dávejte dítě pod tím tak, že má kolotoč přibližně nad bříškem. Pokud bude mít kolotoč (nebo cokoliv jiného zajímavého, na co bude chtít koukat) nad hlavičkou, bude muset zaklonit hlavičku, což není žádoucí, protože se nenaučí zapojovat břišní svaly a zvedat nožičky. ​ Nechte svoje dítě často ležet na bříšku bez plenek. Tlusté plenky trochu nadzvedají pánev, a tak hrozí, že dítě nenajde správné opěrné body. Těžiště by se mělo postupně posouvat směrem dolů - k stydké sponě v třetím měsíci. Nechte ležet dítě na přebalovacím pultu nebo na stole tak, aby vás vidělo do obličeje (sedněte se k němu na kolenou), dítě se bude chtít vzpřimovat a podívat se na Vás. ​ Aktivita: Ve chvíli, kdy vyměňujete miminku plenku, mu jemně foukejte na různé části tělíčka (bříško, zadeček), na plošky nohou apod. Přitom můžete nahlas jmenovat ty části těla, kam foukáte. Dítě vám sice ještě nerozumí, ale rádo poslouchá váš hlas. Aktivita: Lehněte si do polosedu, záda opřená o polštář. Dítě nechte ležet na Vašem hrudníku. Lehkým kolébáním vychylujete dítě do strany, dítě se snaží udržet rovnováhu. ​ Druhý trimestr (4.-6. měsíc) V tomto období je důležité nabídnout dětem hry ke stimulaci rovnovážného ústrojí, jako je točení, kolébání aj. Pomáháme tím inhibici některých primárních reflexů, jako je hlavně Moro reflex a Tonický labyrintový reflex (TLR). V poloze na zádech zvedá dítě ručičky již do úrovně očí a prohlíží si je. Nabídněte dítěti hmatově zajímavé hračky jako jsou kousátka s hrbolky, příjemné látky, aj. Neobklopujte dítě mnoha hračkami, stačí jen pár a nejlépe těsně mimo dosah dítěte, aby se muselo snažit na hračku dosáhnout. Na začátku pátého měsíce začíná dítě, které leží na břiše přenášet těžiště tak, aby mělo jednu ruku volnou. Motivujte dítě hračkou, kterou položíte ze strany. Ústa začínají být pro miminko v této době velice důležitá, proto si do nich strká vše, co drží v ruce. Tento proces je zcela normální, proto to dítěti nezakazujte. Pokud Vaše dítě nerado leží na břiše, můžete mu pomoct tak, že mírně nadzvednete hrudníček dítěte a zároveň zatlačíte zadeček dolů. ​ Hračky nebo závěsné kolotoče nad postýlku dávejte přibližně nad bříško dítěte, ne nad tvář. Tím byste podporovali záklon hlavičky, který není žádoucí. Zkuste ukazovat zrakově zajímavou hračku trochu ze strany zrakového pole dítěte, tím ho motivujete, aby se na ni podívalo. Pak pomalu posouvejte hračku na druhou stranu, dítě by mělo otáčet hlavičku za hračkou a sledovat ji očima. V šestém měsíci, když dítěti ukážeme hračku ze strany, bude mít motivaci se otočit na bok. Když chcete pomoct dítěti s otáčením na bok, pokrčte mu jednu nožku a druhou natáhněte. Pokrčenou nohu pak přeneste přes střední linii trupu na druhou stranu, zbytek trupu se otočí za nohou. ​ Ušijte nebo kupte ponožku s chrastítkem. Pokaždé, co dítě pohne nožičkou, uslyší zvuk chrastítka. Dítě bude chtít nožku chytit a dávat do pusy. Když dítě leží na zádech, dávejte mu malý gymnastický míč (tzv. overball) na hraní. Uvidíte, že se bude snažit „chytit“ overball ručičkami i nožičkami a krásně tak posiluje břišní svaly. Pokud při tom bude dítě (skoro) nahé, zlepší se mu i vnímání těla. Aktivita: Baby masáž je technika jemného dotyku, který dítěti dodává pocit tepla, jistoty a lásky. Také prohlubuje pocit vzájemné důvěry a porozumění ve vztahu mezi maminkou a dítětem. Podporuje ale i celkový vývoj dítěte. Dokáže vyvolat hluboké pozitivní fyzické a psychické změny, zlepší vnímání těla. Použijte aromaterapeutické oleje a užijte si tuto chvilku spolu. ​ Aktivita: Položte dítě na velký gymnastický míč (tzv. overball), buď na břiše nebo na zádech a pomalu s ním houpejte. Třetí trimestr, 7.-9. měsíc Sedmiměsíční dítě se již otáčí z bříška na záda a osahává zvednuté nožky. Také si hraje s dvěmi hračkami najednou. ​ Můžete ho držet v pase a zvednout vysoko nad Vaší hlavou, určitě se mu to bude líbit. Pokud máte kluzkou podlahu, dejte tam na pár měsíců koberec, aby se dítě mohlo začít kvalitně plazit a později lézt. Pokud nechcete nebo nemůžete dát na zemi koberec, sundejte dítěti ponožky, aby mu alespoň nožička neklouzala. V tomto období mu určitě nedávejte tuhé boty. Při plazení musí dítě opřít palec nohy, aby mohlo dobře odrazit. Tím je podpořen i vývoj nožní klenby. Neposaďte dítě pasivně, určitě se to brzy naučí samo. ​ Dítě je na zádech čím dále méně, většinou pouze ve spánku. Ze zad se okamžitě přetáčí na bříško, po kterém se plazí, z této polohy se samo umí dostat na čtyři (houpe se), postupně začíná lézt po čtyřech. Zpočátku je lezení o široké bázi, která se s postupujícím vývojem postupně zužuje. Dítě se začíná samo posazovat přes šikmý sed. U opory se umí dostat do vzpřímeného kleku. Udrží se ve stoji, pokud se drží např. ohrádky. ​ Dávejte hračky mírně mimo dosah dítěte, aby mělo chuť zkoušet se dostat k hračce. Lehněte si občas na zem k miminku, pokud budete na zemi s ním, bude určitě aktivnější a spokojenější. ​ Podpořte dítě, aby zvedalo ručičky, hlavičku i nožičky nahoru v poloze na břiše (pivotovalo). Můžete ho držet v pase, pod bříškem a zvednout vysoko nad Vaší hlavou, urči tě se mu to bude líbit. ​ Aktivita: Cvičit můžete spolu s dítětem. Lehněte si na záda, přitáhněte svoje pokrčené nohy směrem k bříšku a miminko položte na svoje holeně. Houpejte dítě tak, že pohybujete holení směrem nahoru a dolů nebo se zhoupněte do sedu a zpět. Vaše miminko bude nadšené a vy posilujete stehenní svaly a bříško. ​ Aktivita: cvičte s dítětem otáčení. Dítě leží na zádech. Natáhněte jednu nožku, na straně, na kterou budete dítě otáčet. Druhou nožku uchopte pod kolenem, dítě tím nožku pokrčí. Pokrčenou nožku veďte obloukem přes bříško na druhou stranu. Trup bude následovat a dítě se přetočí. ​ Čtvrtý trimestr, 10.-12. měsíc Od desátého měsíce od narození dítěte se vývoj trošku zpomalí. Tělo se začíná fyzicky a psychicky připravovat na první krůčky a samotnou chůzi. ​ Děti začínají prozkoumávat okolí a jsou velmi rychlé. Důležité je ochránit je před nevhodnými místy, kam by se mohly dostat a ublížit si, např. zásuvky, rohy nábytků nebo stolů či schodiště. Vyzkoušejte si sami lézt po čtyřech a hned uvidíte, co je dobré schovat do skříní nebo vyhodit. ​ Povzbuďte dítě, aby něco zkoušelo, objevovalo a při tom mu můžete ukázat, jak nejlépe postupovat, kam dát kolínko, kde se chytit. Kdybychom jen z povzdálí pokřikovali, aby dávalo pozor a ať tam nechodí, nezíská tolik potřebných pohybových a rozumových schopností. Musíme ale zároveň zajistit bezpečnost. ​ Nadále podporujte své dítě, aby lezlo. Lezení poskytuje úžasný trénink na posílení hlubokých svalů trupů (HSS), na koordinaci pohybů, na zlepšení spolupráce mozkových hemisfér, na koordinace ruka - oko, atd. Ušetříte si mnohé starosti ve školním věku! ​ Necvičte chůzi s dítětem vedením za ruce, tím dojde spíš k stagnaci vlastního iniciativy a tak i vývoje dítěte. Navíc pokud dítě vedete za ruce nad jeho hlavičkou, nabouráte rovnováhu dítěte, podpoříte nežádoucí prohnutí v bederní páteře dítěte a chůzi po špičkách. Navíc budou bolet záda i vás. ​ Některé děti začnou chodit už před rokem, ale je zcela normální, když děti začnou samostatně chodit až v 18 měsíců. Nepoužívejte chodítka! Není spěch, chůzi se jednou určitě naučí, hlavně ať lezou! ​ Buďte už v tomto věku důslední. „Ne“ nebo „nesmíš“ opravdu znamená ne. Uvidíte, že po chvilce si pokyn uvědomuje a můžete odklonit jeho pozornost jinam. Vytvoříte tak bezpečné prostředí pro objevování. Ví, co se nesmí, a nebude dezorientováno, když někdy „ne“ znamená ne, a jindy „no, tak jo, hlavně neplakej“. ​ Hračky by měly podporovat motoriku a smysly dítěte, např. různé stavebnice, puzzle, knížky aj. Na zahradu je možné dítěti pořídit pískoviště, houpačku nebo tatrovku či kočárek pro panenky. K pomáhání rodičům s úklidem v domácnosti je možno koupit dětský smeták, lopatku, vysavač nebo pro holčičky malou kuchyňku. ​ Zahrajte si na honěnou, na schovávanou, na chytanou (na babu), bububu, a pohybové básničky – např. vařila myšička kašičku. Dítě Vám může podávat hračky a vy můžete přitom předmět pojmenovat. Zpívejte nebo použijte pohybové básničky – např. Brambora, Dobrý den, aj.. Ukažte dítěti, jak se staví komín z kostek. Pořiďte krabici, ze které může vytahovat předměty nebo je naopak zase „uklidit“. I navlékání kroužků na tyč je v tomto věku oblíbené. Aktivita: Posaďte dítě na klín, rozkročmo zády ke sobě. Uchopte dítě za pánev a kolébáním pánve do stran vychylujte dítě z rovnováhy. Dítě se bude snažit udržet vzpřímené postavení. Místo na klíně můžete posadit dítě také na válec (podlouhlý gymnastický balón). Pozor ale, aby pak mohlo našlapovat na celou plosku nohou, nejen na špičku. ​ Aktivita: Posaďte se s nataženýma nohama na zemi. Dítě postavte na svá stehna a držte ho za pánev. Jemnými výkyvy můžete vychylovat pánev dítěte, nebo můžete vychylovat dítě tak, že mírně nadzvednete střídavě svoji nohu. Pánev držte pevně. Dítě se bude snažit udržet rovnováhu. ​ Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD. 27.4.2022 Hlavní zdroje:​ Volemanová, Marja. 2019. Primární reflexy, opomíjený faktor problémů učení a chování u dětí. 2. rozšířené vydání. Statenice : INVTS, 2019. 978-80-907369-0-0 Kleplová, Věra; Pilná, Dobromila (2007).Našemu sluníčku. Praha: Anag. ISBN 978-80-7263-357-9

Teoretický základ metody NVS ve 12 video-lekcích + skripta. Připraví vás na praxi a pokračovací kurz zaměřený na testy a cvičení. Pro odborníky Kurzy pro odborníky Úvodní kurz NVS Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme® Supervize NVS Pohybem se učíme ® Prohlubovací Kurz NVS-Oční pohyby Online konference NVS 2025 Hodnocení kurzů Neuro-vývojová stimulace Přetrvávající primární reflexy NVS Pohybem se učíme ® NVS Pohybem se rozvíjíme® CortexApp Publikace Společnost INVTS s.r.o. Úvodní kurz NVS on-line Online kurz Úvod do Neuro-vývojové stimulace je plnohodnotná náhrada za prezenční kurz a poskytne vám teoretický základ, na kterém pak můžeme stavět na pokračovacím prezenčním kurzu. Teoretická část metody NVS je vysvětlena prostřednictvím 12 video-přednášek, k dispozici jsou samozřejmě také skripta (ke stažení ve formátu .pdf), která jsou přizpůsobena online výuce. Jak kurz probíhá Po uhrazení kurzu vám zašleme přístup co nejdříve. Přístupy nastavujeme 1–2x týdně, takže s kurzem můžete začít zpravidla během několika dnů od platby. Kurz máte k dispozici po dobu 2 měsíců , během kterých si jednotlivé lekce procházíte vlastním tempem. Součástí kurzu je také závěrečné online setkání. Při přihlášení si vybíráte skupinu podle termínu tohoto setkání . Tam budete mít možnost doptat se na vše, co vás k metodě NVS zajímá – proto je kapacita online kurzu omezená podobně jako u prezenčních kurzů. Jak získáte přístup do kurzu Po přihlášení a zaplacení vám do několika dnů (přístupy nastavujeme 1× týdně) přijdou 2 e-maily: e-mail pro nastavení nového hesla do CortexAcademy e-mail s odkazem přímo do úvodního online kurzu (ten bude fungovat až poté, co si nastavíte heslo 😉). Nebo jděte pak na web cortexacademy.eu, přihlaste se, klikněte na Mé programy, tam to uvidíte, dáte vstoupit, jste tam :-). Přístup do online kurzu je vždy na dva měsíce. Úvodní kurz tedy můžete absolvovat z pohodlí domova : -). Úvodní kurz je zaměřen na získání základů teorie Neuro-vývojové stimulace, jejích pojmů a správného rozpoznání poruch v důsledku přetrvání primárních reflexů anebo horší integrace funkce smyslových orgánů. Účastníci kurzu budou seznámeni se základními testy na přetrvávající primární reflexy. Tento kurz doporučuji především (speciálním) pedagogům, ergoterapeutům, logopedům, fyzioterapeutům, lektorům jógy i rodičům. Náplň kurzu seznámení se s NVS a jejími základními principy vše souvisí se vším – primární reflexy, senzorická integrace, psychomotorický vývoj a vliv na učení, chování, soustředění rizikové faktory přetrvání primárních reflexů význam pohybu v prvním roce života, podpora psychomotorického vývoje a prevence přetrvání primárních reflexů vliv přetrvávajících primárních reflexů na učení a chování senzoricko-senzitivní integrace, co to je? hypersenzitivita a hyposenzitivita na smyslové vjemy hledání kořenů obtíží - jak poznáme přetrvávající primární reflexy z chování a pohybu dítěte pochopení vytváří prostor pro respekt a důvěru Časová dotace 20 hodin. Lektorka: PhDr. Marja Volemanová, PhD. Účastnický poplatek je ve výši 6100 Kč (včetně DPH) Maximální počet účastníků v jedné skupině je cca 20. Účastníci obdrží osvědčení o absolvování kurzu. Absolvování úvodního online kurzu a osvědčení je podmínkou pro účast na dvoudenním pokračovacím prezenčním kurzu NVS. Kurzy v roce 2023 Leden 2023- obsazeno Březen 2023- obsazeno Květen 2023- obsazeno Červenec 2023- obsazeno Září 2023- obsazeno Listopad- obsazeno Kurzy v roce 2024 Leden 2024 - obsazeno Březen 2024- obsazeno Květen 2024- obsazeno červenec 2024- obsazeno září 2024 - obsazeno listopad 2024- obsazeno Kurzy v roce 2025 leden 2025- obsazeno březen 2025- obsazeno květen 2025- obsazeno červenec 2025- obsazeno září 2025- obsazeno listopad 2025- obsazeno prosinec 2025- PŘIDÁNO PRO VELKÝ ZÁJEM Kurzy v roce 2026 leden 2026- obsazeno březen 2026- přidaná skupina- obsazeno květen 2026- obsazeno červenec 2026 Nadcházející události Náhradník na: Úvodní online kurz NVS - květen Datum a čas bude upřesněn Online setkání proběhne přes Google MEET Více Přihlásit se Hodnocení kurzu od účastníků Bylo to naprosto úžasné a včera jsem se při testování malého autisty přesvědčila jak vše souvisí se vším. Naprosto to do sebe vše zapadá a najednou je i hodně věcí jasnějších. A myslím si , že to je pro mnoho rodičů důležité. Existují mnohé terapie ale sama vím jak je těžké právě autistické dítě dostat z jeho bezpečí ( domova) do cizího prostředí. A to že existuje možnost cvičení doma a dokáže podpořit vývoj je to skvělé. Hedvika Navrátilová Zdravotní sestra Kostelec na Hané Toto je můj první on-line kurz, nemám tedy srovnání. Považuji ho za vynikající, je jasný, srozumitelný, dobře strukturovaný. Videa jsou přínosná, osobně raději věci slyším než čtu, lépe si vše pamatuji. Člověk může mít plno znalostí a zkušeností, ale ne vždy je dokáže dobře předat. Proto vám chci poděkovat za to, jak umíte jednoduše složité věci vysvětlit. Pracuji jako klinická logopedka a byla jsem na té konferenci logopedů, kterou zmiňujete. Těším se na viděnou v dubnu na pokračovací kurzu. Renata Alfonso Klinický logoped Dobrý den, moc děkuji za skvělý kurz, který u mě vedl k pochopení mnohých projevů chování dětí v mé třídě, jež vlastně byly spouštěčem mého hledání, co ještě by jim mohlo pomoct v procesu učení, když kompenzace formou pedagogických intervencí se jeví jako nedostatečná. Při Vašich videích jsem přímo viděla jednotlivé žáky - neschopnost chvíli stát rovně, potřeba válet se po lavici, po zemi, neschopnost udržet hlavu ve vzpřímené poloze, problém na plaveckém výcviku, kdy dítě pod vodou plave skvěle prsa, ale po pokynu "hlava nad vodu" jde ke dnu. Forma kurzu pro mě jako matku, učitelku na plný úvazek na prvním stupni a lektorku, kdy se dvakrát v týdnu věnuji dětem s poruchami učení, je naprosto perfektní, protože mohu kurzem procházet, kdykoliv mám čas a nejsem vázána termíny a časy, které by pro mě jistě v mnoha případech byly naprosto nereálné. Určitě se budu těšit na prezenční pokračování. Vidím to nějaký prázdninový termín. Od září budu mít první třídu a ráda bych cviky na inhibici primárních reflexů zařazovala formou tělocvičných chvilek do výuky. Ještě jednou velké díky a krásné jarní dny. Hana Štréglová Pedagog Dobrý den, moc děkuji za skvělý kurz. Ačkoli mám za sebou 3 roky studia fyzioterapie, nikdy jsem si nedala do souvislosti "vyšetřování primárních reflexů při hodině fyzioterapie v pediatrii" a ležící dítě na lavici ve škole. Moc děkuji za otevření očí! Už se těším na pokračování kurzu. Vednula Hejduková Moc děkuji za skvělý kurz. Jsem speciální pedagog, pracuji téměř 30 let s dětmi s atypickým vývojem, ve škole každé ráno cvičíme s dětmi NVS, učíme se pohybem, propojujeme MH a cvičíme křížové programování. Zabývám se edukineziologií a v poslední době primárními reflexy. Sleduji Vaše stránky a čtu Vaše knihy. Váš kurz mi vnesl hlubší pochopení tématu, všechno mi dává větší smysl. Přeji hodně osobních i pracovních úspěchů! Olga Široká Speciální pedagog

Články a kurzy NVS a poradenství k přetrvávajícím primárním reflexům. Cortex Academy pomáhá rodičům i odborníkům podporovat vývoj dětí pomocí Neuro-vývojové stimulace. Neuro-vývojová stimulace (NVS/NDS) & primární reflexy Správný vývoj dítěte díky Neuro-vývojové stimulaci Vítejte na stránkách Cortex Academy Cortex Academy má za cíl rozšířit povědomí o Neuro-vývojové stimulaci, především pak o symptomech a inhibici přetrvávajících primárních reflexů, dále též publikační činnost pro odbornou veřejnost, rodiče dětí s problémy učení anebo chování a další zájemce. Cortex Academy zastřešuje: Informace o vývoji dítěte od miminka až do puberty, a to nejen o přetrvávajících primárních reflexech a poruchách učení, ale také rady jak vývoj dítěte podpořit, dále kurzy a přednášky pro širokou veřejnost Kurzy Neuro-vývojové stimulace NVS Pohybem se učíme i další kurzy a přednášky pro odborníky E-shop , kde najdete zejména publikace pro odborníky i širokou veřejnost. Absolventi kurzů mohou v e-shopu koupit také pomůcky (např. karty NVS a motivační tabulky) a prodloužit svoje předplatné do uzavřené části webu, kde najdou další aktualizované informace, aby se jim dobře pracovalo s Neuro-vývojovou stimulací. Na webu Cortex Help najdete informace a kontakty na poradnu se zaměřením na inhibici primárních reflexů Seznam certifikovaných pracovišť NVS obsahuje kontakty na další odborníky, kteří se zabývají Neuro-vývojovou stimulací Kam pokračovat dál na těchto stránkách Vyberte si, jaké informace vás zajímají: Pro odborníky Pro rodiče Poradenství E-shop

Poradna specializovaná na inhibici primárních reflexů pomocí NVS. Individuální plán, kontroly cca po 8 týdnech, cvičení na doma. Cortex Help - poradenství O mně Konzultace Ceník Cortex Kids - Pro rodiče Kontakty Cortex Help Cortex Help® poradna se zaměřením na inhibici primárních reflexů p omocí Neuro-vývojové stimulace Cortex Help – poradna NVS Vítám Vás na stránkách Cortex Academy® v sekci Cortex Help® Naše po radna Cortex Help ® (dříve pod názvem Red Tulip) se zaměřuje na inhibici primárních reflexů pomocí Neuro-vývojové stimulace. Neuro-vývojová stimulace je založena na principu podněcování mozku k restrukturalizaci a přeprogramování jeho vzorců, čímž se podporuje správný neurologický vývoj. Plán podpory u Cortex Help® je vysoce individuální a kombinuje různé přístupy a metody, jako jsou zejména: Neuro-vývojová stimulace, inhibice primárních reflexů Senzoricko-senzitivní integrace, integrace senzorické a senzitivní informaci jako je vestibulární, čití, sluchová a jiné Speciální pedagogika, h lavně zlepšení dílčích funkcí jako je zraková diferenciace a paměť, sluchová diferenciace a paměť, intermodalita, serialita a jiné. Fyzioterapie, d ůležitá je snaha o co nejlepší provedení cviků, aby nevznikly anebo se odstranily svalové dysbalance. Vizuální screening, kontrola binokulárních funkcí Děti dochází na konzultace (spolu s rodiči) jednou za cca 6-8 týdnů, kde se po kontrole stavu naučí další předepsané cviky, které pak cvičí každý den doma. Rádi pojmenováváme určitou skupinu symptomů nějakým nadřazením pojmem (názvem poruchy, resp. diagnózy), jako je např. dyslexie, dysgrafie, autismus nebo ADHD. Tyto poruchy se ale skládají z různých symptomů, které mohou být způsobené různými příčinami. Důležité je tedy snažit se najít nejlepší možnou cestu ke zmírnění nebo odstranění dílčích symptomů, které vytvářejí celkový obraz poruchy. Musíme se tedy na dítě dívat ze všech možných úhlů a nenechat si zúžit náš úhel pohledu tím, že má nějakou „diagnózu“ a zaměřit se pouze na ni. Bez vnímání celku bude náš přístup málo efektivní. Kam pokračovat dále na tomto webu? O mně Konzultace Ceník Pro rodiče Kontakty O mně O mně PhDr. Marja Volemanová, PhD. původem jsem z Nizozemí od roku 1999 žiji v Praze, kde jsem vystudovala obor fyzioterapie a později též speciální pedagogiku na PedF UK v Praze, kde jsem v roce 2020 obhájila i svoji disertační práci "Neuro-vývojová stimulace v práci speciálního pedagoga" od roku 2009 pracuji ve vlastním poradenském zařízení, kde se zabývám především Neuro-vývojovou stimulací , speciální pedagogikou a fyzioterapií Institut neuro- vývojové terapie a stimulace jsem založila v roce 2015 a v roce 2022 jsem jej rozšířila a přejmenovala na Cortex Academy pravidelně organizuji kurzy a přednášky o přetrvávajících primárních reflexech napsala jsem o přetrvávajících primárních reflexech tři knihy a několik vědeckých článků Vývoj dítěte Zdravý vývoj u dětí si můžeme představit jako růst stromu. Jsme zvyklí se dívat, jestli dítěti jde čtení, psaní, počítání, ale to jsou jablíčka na našem pomyslném stromu. Pokud chceme, aby nám vyrostla krásná červená jablíčka, potřebujeme pořádný a dobře zakořeněný strom. Z kořenů vyrůstá pevný kmen, na něm rostou silné větve, lístky, plody. Takže i když je každý strom originální a jedinečný, vychází ze stejných, přírodními zákony daných principů a elementů. Proto je tak důležité ve vývoji a výchově dítěte vnímat: kořeny (narození a okamžiky po narození dítěte); kmen a větve (psychomotorický vývoj našeho dítěte); korunu (smyslové a emociální schopnosti, spolupráci mozkových hemisfér, spolupráce očí neboli binocularitu); plody (školní dovednosti, řeč, správné držení těla, koordinace pohybů). Pokud strom není dost silný nebo kořeny nejsou pevné, nemůže správně růst. Neuro-vývojová terapie i Neuro-vývojová stimulace se snaží řešit problémy od základů. 1/1

Den a čas schůzky jste zvolili při objednání- je napsané na faktuře. Pokud se nakonec chcete připojit do jiné skupiny, prosím se podívejte jestli je tam místo. Maximální počet účastníků je 25.

Společně procvičíme cviky NVS Pohybem se rozvíjíme a odpovím na otázky. Podle vašich potřeb

Online konzultace pro absolventy kurzů NVS Pohybem se učíme.