Výsledky vyhledávání

Možná vás překvapí, že se v souvislosti s přetrvávajícími primárními reflexy věnujeme také nadaným dětem. Vždyť přece nadaní zvládají vše levou zadní – nebo ne? Není to tak jednoduché. Nadané děti sice často disponují nadprůměrnými schopnostmi a vysokou inteligencí, ale to neznamená, že se jich netýkají neurovývojové překážky – například přetrvávající primární reflexy. Nadaní, jsou lidé vyznačující se výrazně vysokou inteligencí, mnoha nadprůměrnými schopnostmi a kvalitativní odlišností myšlení a fungování mozku, která se projevuje rozdílným prožíváním, vnímáním, chápáním a chováním (Stehlíková, 2016). Psycholog Dalibor Špok hezky popisuje na svém webu osobnostní charakteristiky a vlastnosti nadaných lidí. Tyto projevy rozdělil do šesti oblastí: Nadměrná vzrušivost (overexcitabilita)  určitých systémů, které zpracovávají různé typy podnětů. Systémy zpracování vjemů, informací a emocí reagují u nadaných jedinců citlivěji a silněji. Vysoké kognitivní schopnosti.  Nadaní jedinci skórují v testech inteligence v nejvyšších pásmech. Typická je pro ně rychlost myšlení, hloubka analýzy i schopnost vnímat problémy z více úhlů současně. Divergence a nekonformita.  Nadaní lidé často přicházejí s originálními řešeními a názory. Díky vysokým morálním standardům a hlubokému vnímání reality bývají nezávislými a inovativními mysliteli. Vysoká perceptivita.  Nadprůměrné vnímání a zpracování podnětů může vést k mimořádné tvořivosti, ale také k přecitlivělosti na světlo, zvuky, oblečení nebo pachy. Vysoká energie a motivace.  Nadané děti mají silnou vnitřní motivaci, někdy až překotné tempo a velkou potřebu změny a výzev. Rutinní činnosti je naopak velmi vyčerpávají. Projevy přepínání mezi hyperfokusem a demotivací mohou někdy připomínat poruchy pozornosti. Emoční senzitivita.  Zvýšená emoční reaktivita může způsobovat obtíže v sociálních vztazích – například v situacích, kdy ostatní lidé intenzitu prožívání nechápou nebo podceňují. Nadání a citlivost nervového systému Nadaní jedinci se tedy vyznačují nejen intelektuálními schopnostmi, ale i specifickým způsobem vnímání světa. Psychologové, jako je Dalibor Špok nebo odbornice na nadání Jana Stehlíková, upozorňují na častý výskyt tzv. nadměrné vzrušivosti  ( overexcitability ), kterou popsal již polský psycholog Kazimierz Dąbrowski. Ta se může týkat nejen myšlení, ale i emocí, vnímání podnětů, tělesného pohybu nebo představivosti. A právě zde se otevírá otázka: Mohou být tyto projevy citlivosti a vnitřního přetížení spojeny s přetrvávajícími primárními reflexy, například Moro reflexem? Reflexy, které měly v raném vývoji již dávno odeznít, mohou u některých dětí zůstávat aktivní a komplikovat jejich senzorické zpracování nebo schopnost regulace emocí. To se může navenek projevovat jako přecitlivělost na světlo, hluk, dotek, častá únava nebo nesoustředěnost – tedy projevy, které můžeme pozorovat i u nadaných dětí. Kompenzace místo podpory Jedním z největších úskalí u nadaných dětí je jejich schopnost kompenzovat vlastní slabiny. Díky vysoké inteligenci si často samy vytvoří strategie, jak obtíže obejít. Navenek pak působí jako průměrní žáci, a nikdo nevěnuje pozornost tomu, co se děje „pod povrchem“. Zbytečně se tak stávají jakýmisi ztracenými poklady  naší společnosti (Smítková, 2017). To platí zejména u tzv. dětí s dvojí výjimečností  – dětí, které jsou zároveň nadané a zároveň mají nějaký typ specifické poruchy učení, ADHD, PAS, vývojovou dysfázii nebo jiný handicap. Jejich školní výkony bývají nevyrovnané, často nedokončují úkoly, obtížně zvládají časový tlak a silně se bojí selhání. V důsledku toho bývají mylně hodnoceni jako žáci s průměrnými schopnostmi. Když nadání maskuje potíže Přetrvávající primární reflexy mohou být jedním z faktorů, které nadané děti zatěžují, aniž by si toho okolí všimlo. Dokud zvládají školní povinnosti alespoň průměrně, nikoho obvykle nenapadne zkoumat, zda nemají vývojové obtíže, které je brzdí. Přitom kompenzace je náročný a dlouhodobě neudržitelný proces  – zvlášť ve stresu, nemoci nebo při změnách. Tyto děti pak zažívají „dobré dny“, kdy vše zvládají, a „špatné dny“, kdy se jejich potíže naplno projeví. To může mít vážný dopad na jejich sebevědomí i motivaci . Často si začnou myslet, že jejich výkony v dobrých dnech byly jen náhoda – „podvod“ – a že za něco nestojí. Vývoj mozku začíná od základů Na propojení raného vývoje nervové soustavy, primárních reflexů a kognitivního potenciálu upozorňuje i Ranko Rajović , lékař, odborník na neurovědy a autor vzdělávací metody NTC . Ve své práci zdůrazňuje, že zdravý rozvoj myšlení a inteligence začíná už v raném dětství – a klíčovou roli zde hraje i dozrávání mozku , které zahrnuje integraci primárních reflexů. Pokud tyto reflexy přetrvávají, mohou tlumit skutečný potenciál dítěte – a to platí i pro děti mimořádně nadané. Zdroje: Volemanova, M (2013 a 2019). Přetrvávající primární reflexy. Statenice: INVTS s.r.o. Stehlíková, J. (2016).   Nadané dítě a rozvoj jeho nadání . Praha: Portál. Špok, D.  (2018). Nadaní dospělí: Praktický průvodce životem s výjimečnými schopnostmi.   www.daliborspok.cz Smítková, M. (2017).   Dvojí výjimečnost: Vysoký potenciál a specifické poruchy učení. Silverman, L. K. (2008).   Giftedness 101 . New York: Springer Publishing. Rajović, R.   Jak rozvíjet inteligenci dítěte hrou: NTC metoda . Praha: Edika.

Jak je možné, že primární reflexy někdy přetrvávají, a co můžeme udělat pro jejich inhibici?   Funkci primárních reflexů si můžeme představit následovně: Příroda nám poskytla různé pohybové programy, které jsou uložené v mozku. Když se však miminko narodí, propojení v mozku ještě nejsou dostatečně vytvořená, a proto tyto programy nemůžeme hned využít. Abychom tuto fázi překlenuli, příroda vytvořila primární reflexy. Ty pomáhají vytvářet „cesty“ v mozku a připravují půdu pro budoucí pohybové dovednosti. Primární reflexy „sídlí“ v mozkovém kmeni, tedy v nižších částech mozku, kde se nachází také reflexy pro dýchání, srdeční činnost a další životně důležité funkce. Naopak pohybové programy jsou uloženy ve vyšších částech mozku. Primární reflexy se začínají vyvíjet už během těhotenství a hrají klíčovou roli při porodu – pomáhají dítěti dostat se na svět bez komplikací. Po narození pak umožňují dítěti reagovat na okolní svět a současně stimulují mozek, aby vznikala nervová spojení, tedy jakési „dálnice“ vedoucí k pohybovým programům. Co se stane, když primární reflexy nemohou plnit svou roli? Primární reflexy potřebují dostatek podnětů a příležitostí, aby mohly „stavět dálnice“. Pokud dítě nemá dostatek možností k pohybu, například kvůli nadměrnému času strávenému v autosedačkách, na měkkých polštářích či v jiných pasivních pozicích, reflexy nestihnou tyto „dálnice“ včas dokončit. Dítě však přesto roste a touží objevovat svět – začne si proto hledat alternativní „okresní cesty“. I po těchto cestách se může naučit základní pohyby, jako je otáčení, lezení či chůze, ale „okresky“ jsou pomalejší, méně pohodlné a méně efektivní. Důsledkem toho jsou pak méně efektivní pohybové stereotypy, které se mohou projevit i u sportovců. Ačkoliv mohou být pohybově zdatní, při pokusu dosáhnout vyšších úrovní výkonu se jejich méně efektivní pohybové stereotypy stávají překážkou. Častěji se zraní nebo rychleji narazí na své limity. U dětí pak můžeme pozorovat problémy s motorikou, změny svalového tonu v závislosti na pohybu hlavy, potíže se sezením ve škole nebo s koncentrací. Také mohou mít problémy s psaním a čtením kvůli neklidným pohybům očí. Potřebujeme tedy “postavit dálnice” která vede přímo ke správnému pohybovému programu. Jakmile se „dálnice“ vedoucí k pohybovým programům postaví, stávají se přímou a efektivní cestou. Už není potřeba jezdit po klikatých „okreskách“. Používání těchto přímých cest přirozeně vede k inhibici  primárních reflexů, protože je přestáváme potřebovat. Výjimkou jsou situace, kdy dojde k velkému traumatu (úraz, stres, psychické trauma), které může primární reflexy dočasně „probudit“, protože „dálnice“ potřebují opravit. V případě trvalého poškození mozku (např. po úrazu nebo kvůli degenerativnímu onemocnění mozku) se primární reflexy mohou znovu objevit, protože „dálnice“ se stanou nepoužitelnými. Za normálních okolností ale dobře vybudované „dálnice“ zůstávají funkční a není důvod se vracet k méně efektivním trasám.   Co dělat, pokud primární reflexy přetrvávají? Pokud primární reflexy přetrvávají, musíme je nejprve „posílit“ a dodat jim více „zdrojů“ (úsilí), aby mohly opět začít stavět „dálnice“. Když se totiž dlouho používaly pouze „okresky“, není snadné motivovat systém k investici do dálnic. Jakmile začneme stavět dálnice, často nejdříve dochází k “dopravním omezením“ a „zácpám”. Proto při inhibici primárních reflexů se zpočátku může dočasně stav zhoršit. Jakmile je ale „dálnice“ dokončená, dojde ke zlepšení a dítě se už nebude chtít vracet ke starým cestám. Na rozdíl od reálných dálnic se nervové spoje používáním neopotřebují – naopak se posilují a zlepšují. Můžeme je přirovnat k cestičce v trávě: pokud ji používáme, zůstane viditelná a funkční, ale pokud ji zanedbáme, postupně zaroste a zmizí. Pomocí Neuro-vývojové stimulace (NVS)  můžeme primární reflexy stimulovat tak, aby stavěly „dálnice“, čímž jsou přirozeně inhibovány. Tím se dítěti otevírá cesta k efektivnějším pohybovým programům a lepšímu zvládání každodenních aktivit.

Základní potřebou batolat je příležitost k dostatečnému pohybu. Důvod je prostý: pohyb zásobuje důležitými impulsy jejich stále ještě se vydatně vyvíjející mozek. Německá publicistka Doro Kammerer, autorka knihy První tři roky života dítěte , upozorňuje: „Pohybové zkušenosti tvoří pro batole základní předpoklad rozvoje inteligence. Pohybové schopnosti přiměřené věku jsou jádrem dětské sebejistoty i sociálního uznání. Nehledě na to, že dobrá pohybová schopnost je i životním pojištěním proti různým nebezpečím každodenního života.“ ​ Batole si rád hraje. Možná vás bude svým výskotem a radostí vybízet k větší razanci v hrách, než je zdrávo. Vyhazování do výšky doprovázené nepřiměřeným natřásáním, vibracemi a prudkým záklonem hlavy nejsou zdravé, hlavně pro děti s pomalejším motorickým vývojem a hypotonií (nižším svalovým tonem). Pozor také na křehké klouby paží od zápěstí po ramenní kloub. Jsou-li nárazově přetížené celou váhou dítěte, když ho např. držíte za jednu ruku a rotujete s ním kolem své vlastní osy, nebo je zvedáte do výšky jen za rukou, může dojít až k vykloubení nebo natržení vazů. Proto držte dítě vždy v podpaží. ​ Batole je zvídavý tvoreček. Zkuste ho ale nezahlcovat. Má rád své známé prostředí, svůj klid a režim, bezpečné útočiště před světem v podobě vlastního útulného domova s mámou a tátou. Není nutné vymyslet celodenní zábavný program. Choďte na procházky, na hřiště, do lesa, za kamarádem nebo babičkou, ale nechte také čas pro společné chvíle při hře doma. ​ Mezi prvním a druhým rokem jsou oblíbené hry s vodou, blátem, pískem. Dítě rádo dává věci do sebe - kostky, krabičky. Přitahují je hračky, které vydávají zvuky. Rozvoj chůze mu umožňuje hrát si s tím, co se dá tahat na provázku. Hry na schovávanou, ať se schováváme my, dítě nebo hračka děti milují pro moment napětí, tajemna a vítězství spojené s úspěchem nalezeného. Vyhledává prolézačky na které může lézt, klouzat se, houpat se. I hry na honěnou lze hrát s batoletem, i se znuděným puberťákem. Batole ale ještě neumí rychle zastavit pohyb a odhadovat vzdálenosti. Pozor tedy, aby nenarazilo na překážku. ​ Podpora vývoje batolat: 1-2 roky 2-3 roky 1-2 roky Dítě na začátku tohoto období možná ještě leze nebo akorát začíná chodit. I když už chodí, lezení je pořád výborná aktivita k rozvoji vnímání těla, k posílení hlubokých svalů trupů, na koordinaci pohybů, na zlepšení spolupráci mozkových hemisfér, na koordinaci ruka - oko, … ​ Pojmenujte vše co děláte, co dítě ukazuje. Hodně zpívejte říkejte říkadla. Prohlížení leporela s maminkou je oblíbená aktivita ke zklidnění. Hry na schovávanou jsou oblíbené. Schovat se mohou lidé i předměty. Batole rádo staví úkryty, domečky. Stačí hodit překrývku přes židli nebo stůl, a útulný domeček je na světě. Je to bezpečné místo na klidné hraní. ​ Aktivity s míčem jsou vždy dobré. Zkuste měkkým míčem trefit prázdné PET lahve nebo si sedněte proti sobě na zemi a skutálejte míč mezi sebou. I hry na velkém gymnastickém balónu jsou oblíbené. ​ Na jemnou motoriku jsou vhodná různá puzzle, hračky, které může vložit do krabic, velké korále na navlékání aj. Zkuste hru na podávání předmětů, skládání kostek, jednoduché puzzle, navlékání ruliček od toaletního papíru na švihadlo nebo vkládání předmětů do krabice a vybírání ven. ​ Aktivita: Opičí dráhy- poskládejte věci z různých materiálů a překážek v podobě polštářů, schůdků, stolků k podlézáním, tunelů k prolézání, houpadel pro rovnováhu, skluzavek aj. Překážkou mohou být i nohy maminky nebo tátu ležící na zemi. Tato hra se dělá nejlépe naboso! ​ Aktivita: Čmárání na zem křídou je bezvadné. Pro maminku to bude nejlepší venku. ​ ​ 2 -3 roky Mezi druhým a třetím rokem jsou oblíbené hry „jen jako“, kdy možná krabice představuje domeček a kostky autíčka. ​ Batole je motoricky čím dále šikovnější. Začne jezdit na odstrkovadle, zvládne chodit pozpátku a krátkou dobu udrží i rovnováhu na jedné noze. Zkuste stát jako „čáp“, skákat jako žábu, chodit po špičkách a „trhat jablíčka ze stromu“. Vzpřímený pohyb můžete trénovat tak, že dáte malý pytlík s rýží nebo plyšák na hlavičku. Postupně může přitom dokonce zdolat malé terénní překážky. Když půjdete na procházku, zkuste chodit po obrubníku, lavičce, po nakreslené nebo jinak vyznačené klikaté cestičce, chůze pozpátku… Máte doma fotbalistu nebo basketbalistu? Zkuste si s dítětem zakopat a házet míčem. ​ Opičí dráhy budou ještě dlouho oblíbené a velmi užitečné 😊 ​ Jemná motorika se zlepšuje a tak můžete navlékat (nejdříve velké) korále, knoflíků na tkaničky, lepit papír, kreslit na velký papír. Zkoušeli jste už prstové barvy? Děti milují kreslení na své tělo, je to neuvěřitelný zážitek pro všechny smysly! Jen pozor jaké barvy používáte! : -) ​ Šroubovitý pohyb v zápěstí podpoříte hraním si s panenkami a zvířátky vloženými do sebe (bábušky) nebo šroubovacími lahvemi. I ozvučené hračky často mají knoflíky na otáčení. Zkuste třídit hračky podle barev, druhu, velikosti nebo materiálu. Pojmenujte při tom barvu, co hračky mají, nebo podle čeho třídíte hračky (autíčka dáme sem, měkoučké plyšáky tam). ​ Hry pro sebeuvědomění jsou velice vhodné v tomto věku. Stačí pořádná lechtanice! Hry pro ruce a nohy jsou např. paci-paci, vařila myšička kašičku, leze, leze po železe, kovej, kovej kováříčku, až budu velká apod. S většími batolaty můžete zkusit pošimrat na určitá části těla nebo „nakreslíte“ jednoduchý obraz na záda a přitom zkusí uhádnout co to bylo. ​ Sluch můžete trénovat tím, že do plastové krabičky dáte vždy po jednom materiálu (hrách, cukr, mince, papír, voda..) a po zatřesení necháte batole odhadnout, co to bylo. Hudební hračky pomáhají k rozlišení tónů, délek i k rytmizaci. Zkuste chodit nebo skákat v rytmu, dítě může i samo vyťukávat rytmus bubínkem (pokličkou), rolničkami, nebo tleskáním. ​ Námětové hry jsou bezvadné: hra na maminku a tatínka, na vaření, na obchod, na řemeslo, nemocnici, školu či restaurace… ​ Aktivita: hra na zrcadlo. Dítě pozoruje vás a napodobuje pohyb, grimasy, gesto, jako kdyby byl obraz v zrcadle. ​ Aktivity: Zkuste závody „na kole“. Položte se na zemi na zádech s dítětem tak, že vaše chodidla se dotýkají chodidla dítěte. Napodobuje šlapací pohyb, zrychlujte, když jedete „z kopce“ a zpomalte když „zdoláte velkou horu“ ​ Aktivita: vezměte velkou šálu, dvě rohy si vezměte do ruky vy, druhý konec dítě. Pak skutálejte míč položené na šálu mezi sebou. Pozor, aby balón nevyskočil! Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD. Hlavní zdroje: Kleplová, Věra; Pilná, Dobromila (2006). Našemu sluníčku, buď fit od narození po školu. Olomouc, Anag, 2006. ISBN 80-7263-357-0 Lazzari, Simona (2013). Vývoj dítěte v 1.-3. roce. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-3734-8

Při první návštěvě se budu ptát a provedeme pohybové testy. Už z první návštěvy si odnesete doporučení, jak postupovat. Na této stránce se můžete objednat. Konzultace Cortex Help - poradenství O mně Konzultace Ceník Cortex Kids - Pro rodiče Kontakty Cortex Help Jak to probí há Úvodní konzultace trvá 1,5 až 2 hodiny. Během této doby se nejprve podrobně pobavíme o potížích, které řešíte, a o tom, co jste již absolvovali. Poté provedeme sérii jednoduchých pohybových testů, které pomohou odhalit možné příčiny potíží – například přetrvávající primární reflexy nebo horší senzoricko-senzitivní integrace. Příprava na první konzultaci Pokud už máte domluvený termín, získáte přístup do klientské sekce v aplikaci CortexApp. Zde můžete: vyplnit úvodní dotazník online, nahrát zprávy od lékařů nebo z jiných poraden, podepsat souhlas se zpracováním osobních údajů (GDPR). 👉 Přístup do aplikace mají pouze klienti s domluveným termínem. Přes aplikaci se nelze objednávat na úvodní vyšetření! Klientský portál CortexApp Na konci první návštěvy dostanete rovnou první doporučení a pokud zjistíme přetrvání primárních reflexů, tak i první cviky, které pak budete provádět každý den doma. Cviky trvají jen 5-10 minut denně, důležitá je ale pravidelnost. Na kontrolu se chodí jednou za 6-8 týdnů , kdy zkontrolujeme postup a naučím vás další cviky a aktivity. Postupně tak inhibujeme přetrvávající primární a přechodné reflexy, čímž se zlepší i soustředění pozornosti, hrubá a jemná motorika. Dále pak posilujeme posturální reflexy a nervové spojení mezi mozkem a tělem, mezi oběma mozkovými hemisférami a také mezi mozkovými centry navzájem. Tak vytvoříme pevný základ pro všechny aspekty učení. 🛑 V tuto chvíli bohužel nemohu z kapacitních důvodů přibírat nové klienty. Mohu vás zařadit na čekací listinu, ale čekací doba přesahuje jeden rok. Můžete se také podívat na c ertifikovaná pracoviště .

Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme pro mateřské školy navazuje na úvodní online kurz Úvod do Neuro-vývojové stimulace. Je speciálně určen pro mateřské školy. Pro odborníky Kurzy pro odborníky Úvodní kurz NVS Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme® pro MŠ Supervize NVS Pohybem se učíme ® Prohlubovací Kurz NVS-Oční pohyby Online konference NVS 2025 Hodnocení kurzů Neuro-vývojová stimulace Přetrvávající primární reflexy NVS Pohybem se učíme ® NVS Pohybem se rozvíjíme® CortexApp Publikace Společnost INVTS s.r.o. Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme® Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme je určen nejen pedagogům mateřských škol. Tento kurz obsahuje cviky zaměřené především na děti předškolního věku a rozšiřuje možnosti získané v Pokračovacím kurzu NVS Pohybem se učíme®. NVS Pohybem se rozvíjíme je preventivní 14. týdenní pohybový program pro děti předškolního věku (mateřské školy). Cviky jsou navrženy tak, aby podpořily celkový rozvoj dětí v předškolním věku. Program je navržen pro děti ve věku od 3 do 6 let a klade si za cíl nejen posílit jejich hrubou motoriku a koordinaci pohybů, ale také systematicky pracovat na inhibici primárních reflexů, což má pozitivní vliv na celkový pohybový i mentální vývoj. Cviky jsem se snažila vymyslet tak, aby byly co nejhravější, nejzábavnější a dobře aplikovatelné se skupinou dětí. Pro zpestření jsou cviky doplněny pohádkou, kde se děti setkají s názvy cviků. Práce s předškolními dětmi je totiž nejefektivnější, když je prováděna skrze hru a radost z pohybu. Kurz je veden zážitkovou formou a vše si prakticky vyzkoušíte. Tento kurz je určen odborníkům, kteří již absolvovali Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® , na jehož základech dále stavíme. Kurz je hlavně vhodný pro pedagogy mateřských škol a pro ty, kteří hledají více cviků zaměřených na práci s dětmi předškolního věku. Náplň kurzu Úvod Rychlé opakování- primární reflexy Cviky Neuro-vývojové stimulace NVS Pohybem se rozvíjíme Lektorka: PhDr. Marja Volemanová, PhD. Kurz je jednodenní a probíhá prezenční formou od 9 do 17 hodin. Účastnický poplatek je 6100 Kč (včetně DPH) (V případě, že pořádáme kurz u Vás ve Vašich prostorách, na ceně se domluvíme individuálně). V ceně kurzu Neuro-vývojové stimulace NVS Pohybem se rozvíjíme jsou zahrnuta tištěná skripta. Minimální počet účastníků je 12, maximální cca 20. Účastníci obdrží osvědčení o absolvování kurzu. Kurzy v roce 2025 29.1.2025- obsazený 7.3.2025- uzavřená skupina, Zlín 20.3.2025- obsazený 29.5.2025- přihlašování Měli byste zájem o kurz NVS Pohybem se učíme na konci června nebo na konci červenci 2025? Prosím mi dejte vědět. Pokud bude dost zájemců, zkusím vám ještě jeden termín přidat. Plánuji i další kurz po letních prázdninách. Kurzy v roce 2025 Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme 29.5.2025 čt 29. 5. Horoměřice Více Přihlásit se

Neuro-vývojová stimulace obsahuje testy a cviky, které vychází z psychomotorického vývoje dítěte. Je určena pro logopedy, psychology a další odborníky. Pro odborníky Kurzy pro odborníky Úvodní kurz NVS Pokračovací kurz NVS Pohybem se učíme® Kurz NVS Pohybem se rozvíjíme® pro MŠ Supervize NVS Pohybem se učíme ® Prohlubovací Kurz NVS-Oční pohyby Online konference NVS 2025 Hodnocení kurzů Neuro-vývojová stimulace Přetrvávající primární reflexy NVS Pohybem se učíme ® NVS Pohybem se rozvíjíme® CortexApp Publikace Společnost INVTS s.r.o. NVS Pohybem se učíme ® Neuro-vývojová stimulace (NVS Pohybem se učíme®) je ucelený program k inhibici primárních reflexů. Testy i cviky vychází z psychomotorického vývoje dítěte. S Neuro-vývojovou stimulací mohou pracovat odborníci jako jsou logopedi, psychologové, pedagogové a speciální pedagogové poté, co úspěšně absolvují úvodní teoretický kurz a pokračovací praktický kurz Neuro-vývojové stimulace "NVS Pohybem se učíme®" u Cortex Academy. Program je rozdělen do 30 týdnů, ale je možné podle potřeby cviky cvičit déle. Cviky se dělají každý (školní) den, přibližně 5-10 minut. Program NVS Pohybem se učíme® je použitelný pro celé třídy, nejen pro děti se zjevnými problémy učení. Cviky jsou různé, od jednoduchého zvedání hlavy až po lezení a používání všech části těla najednou. Cviky se dělají plynulým a kontrolovaným způsobem. Cviky často napodobují pohybové vzorce 2.- 9. měsíčního dítěte, které jsou základem pro všechny další cílené pohyby, jako jsou například pohyby jemné motoriky. Hodně cviků se provádí vleže na zemi, což pomáhá při rozvoji správného držení hlavy a těla, protože to je základ pro správné držení těla v pozdějším věku. Zlepšujeme schopnost používání a rozlišování levé a pravé strany těla, stejně tak i horní a dolní části těla (což je základní předpoklad pro správnou koordinaci). Mezi nejdůležitější principy NVS Pohybem se učíme® patří to, že u dětí nejdříve začínáme rozvíjet rovnováhu a kombinujeme inhibici primárních reflexů se zlepšením senzorické integrace, a až později přidáváme další dovednosti. Dalším důležitým principem je to, že NVS využívá přirozený kraniokaudální směr vývoje, to znamená směr od hlavy dolů. Bez toho, abychom správně drželi hlavu, se správně nevyvinou ani další pohybové stereotypy. Cviky se musí dělat v určitém pořadí. Až se všechny děti naučí cviky provádět zcela automaticky, může skupina pokračovat dalšími cviky. Cviky se cvičí co nejpřesněji. Čím jsou ale děti mladší, můžeme cviky provádět dynamičtěji (rychleji). Každý den se (většinou) cvičí jeden cvik na rovnováhu anebo bodymap, pak jeden cvik na primární reflexy vleže na břiše, jeden na zádech a poslední cvik je na zklidnění nebo na posílení integrace senzorických funkcí. Je ale nutné zdůraznit, že tento program trvá 9-12 měsíců. Každý (školní) den se cvičí cca 10 minut. Pokud se necvičí denně, výsledky nebudou tak uspokojivé. Co o NVS Pohybem se učíme® říkají absolventi kurzů? Chcete získat více informací o Neuro-vývojové stimulaci? Podívejte se na vypsané termíny kurzů! Pořádané kurzy

Online konzultace pro absolventy kurzů NVS Pohybem se učíme.